Chlebíčky a bagety prodává již třicet let. S podnikáním začala v obýváku

Jestli jsou si Češi v něčem rovni, je to bezesporu v oblibě chlebíčků. Zvláště při oslavách nesmí tato klasika chybět na žádném stole, pochutnávají si na nich dělníci, slečinky i prezidenti.

Paní Jindřiška Šindelářová díky nim dokonce vybudovala úspěšný rodinný podnik. Na jejích chlebíčcích si mohou zvláště Pražané pochutnávat už skoro třicet let, a jak zmínila, nejoblíbenější za ta léta zůstávají šunkové a vajíčkové.

Oblíbenost jejích chlebíčků spočívá v tom, že většinu produktů si v podniku paní Jindřišky připravují sami. „Dobrý chlebíček děla dobrá veka a dobrý salát,” zdůraznila. Ten bramborový vychází přímo z jejího vánočního receptu. Důležité je vařit brambory se slupkou a ještě horké je oloupat a propasírovat.

Avšak nejen suroviny, ale i ozdoba dělá vynikající chlebíček. Proto je třeba umět správně natočit šunku. A to není tak jednoduché – i paní Jindřiška přiznala, že s tím měla zpočátku problém: „Abych neničila hromadu šunky, tak jsem si vystřihla z tepláků plátek ‚šunky‘ a točila jsem ho, až jsem se to naučila.“

Inspiraci se nebála hledat také v jiných lahůdkářstvích. „Když jsem třeba někde viděla zajímavý chlebíček, tak jsem si ho koupila, rozebrala a zase jsem ho dávala dohromady,“ dodala.

Chlebíčky rád obědval už francouzský vojevůdce Napoleon Bonaparte. Podle výrobního ředitele podniku Miloše Rozkošného je Napoleon považován za praotce chlebíčků. Když byl na bitevním poli a neměl čas konzumovat jídlo v hodovní síni, nechal si udělat chlebíček, který potom následně konzumoval nad mapami.

Český chlebíček má už více než stoletou historii. V roce 1916 s ním pravděpodobně jako první přišel pražský lahůdkář Jan Paukert. Za první republiky udělal z chlebíčků naprostý fenomén, který si oblíbily hvězdy jako Hugo Haas, Vlasta Burian nebo duo Voskovec a Werich.

Dokonce i na hradním stole byl konzumován samotným prezidentem Tomášem G. Masarykem.

Překvapivé je pak zjištění, že mezi nejjednodušší a nejvíce konzumované chlebíčky se za první republiky řadily ty, které byly obloženy slanečky a cibulí, což už si dnes ani neumíme představit.

Příběh paní Jindřišky patří k těm úspěšným z porevoluční doby. Během třiceti let vybudovala z malého pultíku podnik, který má dnes v Praze přes deset prodejen. Libeřské lahůdky si oblíbili nejen Pražané, věhlas získaly i v zahraničí. Minulý rok je do seznamu deseti nejlepších tradičních lahůdkářství zařadil britský deník The Guardian.

Vezmete čerstvou veku a namažete ji bramborovým salátem – a to vidličkou,  protože vzor je tak nejkrásnější, jaký můžete mít. Na to položíte salát biondo. Následně zatočíte plátek šunky.

Poté dozdobíte plátkem rajčete, kyselou okurkou, přidejte majonézu. Nejhezčí je stříknout majonézu zdobicím pytlíkem, neboť vzor je nejhezčí. Dozdobte kudrnkou.

Vezmete veku, na ni namažete bramborový salát, opět vidličkou. Následně dejte plátek salátu biondo. Na salát položte půlku vařeného vejce a přelijte majonézovým přelivem, na vejce nastrouhejte opět vejce, aby bylo krásně žluté. Stočte plátek šunky a dozdobte rajčetem a okurkou.

Na správný chlebíček musí být veka čerstvá, aby krásně křupala a nádherně voněla.

Šunka by měla mít ideálně 85 až 90 % masa, aby byla dostatečně šťavnatá a na chlebíčku zbytečně neosychala.

Stále větší oblibu v současnosti získávají i zdravější varianty chlebíčků, například žitný a chia chlebíček.