Cheerleading: netradiční sport je v Česku stále populárnější

Cheerleading paradoxně vymyslel muž. Ohlédneme-li se do historie, prapůvodcem cheerleaders byl v roce 1898 americký univerzitní student Johnny Campbell, jenž stál před fanoušky na fotbalových zápasech a organizoval pokřiky.

Ženy se do cheerleadingu zapojují až ve 20. letech minulého století. Spolu s nimi se do tohoto sportu dostávají i různé pohybové a akrobatické prvky.

„Na přelomu let 1993 a 1994 v Praze vznikly dva cheer - týmy u klubů amerického fotbalu. Po nějakou dobu byly jedinými cheer týmy v ČR, ale postupně se velice rychle připojily desítky dalších,“ uvádí Barbora Schejbalová, předsedkyně České asociace cheerleaders (ČACH).

Tato organizace byla založena v roce 2001, zastřešuje jednotlivé kluby a celkem čítá šest set členů.

Přestože si mnoho lidí myslí, že roztleskávačkou se může stát jen vysoká a štíhlá dívka, není tomu tak. Mezi cheerleaders jsou holky, které mnohdy nesplňují modelkovské parametry. A při některých vystoupeních lze spatřit mezi skupinou dívek také chlapce. V tomto sportu jde totiž podle Schejbalové především o dobré pohybové schopnosti.

„S cheerleadingem může začít dívka či chlapec již v pěti letech. Požadavky si určuje každý tým sám. Nejaktivnější zůstávají až do zhruba třiceti let,“ tvrdí Schejbalová.

Některé kluby se více věnují tanečním choreografiím, některé zas více akrobacii a atraktivním pyramidám. Existují i smíšená družstva, složená z dívek a chlapců. Završení českého cheer roku jsou mistrovství ČR a Spirit Cheer Cup.

„Abys mohla dělat pyramidy, tak to představuje několikatýdenní trénink. Holky musí být sehrané, aby nedošlo náhodou k nějakému zranění,“ říká Irena Hillbricková, jedna z roztleskávaček pražského týmu Chilli Cheerleaders, která tento sport dělá již pět let.

Cheerleading není jen o tleskání a pokřikování do rytmu, jak si mnozí myslí, ale i o náročné pohybové průpravě. „Tréninky jsou nejméně dvakrát týdně a musíme si pamatovat alespoň deset sestav. Někdy se to taky neobejde bez modřin a boulí,“ dodává pětadvacetiletá Irena.

„Uživit se tím nedá. Všichni mají jako hlavní činnost práci nebo studium. Cheerleading je jako zábava,“ vysvětluje Irena s tím, že finanční odměna se odvíjí od počtu vystoupení.