Článek
Kompletní složení zadních řad bude však známo zřejmě až po skončení prvního kola Stanleyova poháru. "Uvidíme, kdo nakonec pojede, zatím toho mám ale odehráno ze všech kluků v obraně za národní tým nejvíc," souhlasí Špaček a je připraven plnit novou úlohu.
"Nemyslím, že by šlo o nějakou roli lídra. Možná budu muset pomoci víc v kabině nebo na střídačce, ale na ledě si musí udělat každý svou práci. Mým největším přínosem pro mužstvo je, když dokážu předvést svůj styl hokeje. Trenéři nemohou očekávat, že budu vymýšlet něco navíc."
Únavu už vstřebal
Na mistrovství se chystá už počtvrté a znovu se těší na typicky český, kombinační hokej. "Chuť mám stejnou jako v minulosti. Když přijel trenér Lener za námi do Columbusu a šli jsme na večeři, aby mně a Davidu Výbornému nabídl reprezentační dres, neváhal jsem ani chvíli. Povídali jsme si, co a jak, ale já hned řekl, že když budu volný, určitě přijedu."
O adaptaci do národního týmu nemá strach. "Únavu jsem pár dny odpočinku vstřebal. Teď v přípravných duelech jde o to prověřit různé věci, pilovat souhru a zjistit, jak si kdo vyhoví. Mně budou dvě utkání stačit, abych se stihl aklimatizovat na odlišný herní systém podle evropských pravidel a byl na šampionát dobře připraven. Navíc i v zápasech základní skupiny mistrovství světa se kromě Finska utkáme s týmy, proti kterým bychom si mohli na sebe zvyknout a lecos vyzkoušet."
Ze zámoří s nadšením
Na rozdíl od řady dalších reprezentantů přiletěl Špaček z NHL nadšený. "Zažil jsem asi nejlepší sezónu kariéry. Byl jsem hodně vytížený na ledě a hlavně doma jsme předváděli ze začátku výborný hokej. Venku to však bylo horší. Za celou dobu jsme tam zvítězili jen devětkrát, ale věřím, že jsme se z toho poučili. Trochu je smůla, že hrajeme v Západní konferenci, kde je obtížnější proniknout mezi bodující osmičku. Manažer se bude snažit posílit tým o pár důrazných hokejistů, kteří se nám hodí, abychom se konečně dostali na rozhraní postupu do play-off," prozrazuje závěr posezónního pohovoru vedení klubu s hráči.
Autor devíti branek a 36 asistencí absolvoval s jedinou výjimkou celou základní část soutěže. "Nastoupil jsem k 81 utkáním, vynechal pouze jedno kvůli narození syna Davida. To byl další parádní zážitek z této sezóny, i když trochu jiný. V hokeji jde o partu, kdežto tohle bylo osobnější," vypráví Špaček
Po Výborném? Kdepak!
Se smíchem odmítá, že by potomek dostal křestní jméno po spoluhráči Výborném. "Prostě se nám jméno David líbilo, je jednoduché pro výslovnost jak v Česku, takv Americe. Říká se, že každý chlap by chtěl mít kluka, ale mě bylo opravdu jedno, zda to bude syn nebo dcera. Přemýšlet, zda půjde v mých stopách, na to je čas, vždyť mu ještě nejsou ani dva měsíce."
Miminko přivezli Špačkovi z Ameriky domů. "Byla to jeho první velká cesta, naštěstí let proběhl v pohodě. Já se bál, že mu budou zaléhat uši, ale zvládnul to, až jsem se divil, jak dobře. Asi bude po mně, taky mi nevadí přesuny a nikdy nepotřebuji žádnou velkou aklimatizaci," vypráví obránce a připouští, že se mu hodně změní život. "Až dosud jsem byl tak vytížen, že jsem si to nemohl ani pořádně užít, i když jsem se snažil manželce pomáhat. Teď po návratu domů se na synka vrhli všechny babičky a dědečkové, takže už se těším na léto, kdy si malého opravdu vychutnám."
Mladí proti starým
Otcovské povinnosti už trochu probíral s reprezentačním spoluhráčem Tomášem Kucharčíkem, kterému se rovněž nedávno narodil syn Samuel. "Shodli jsme se, že až kluci začnou běhat, určitě to pro nás pro oba bude větší starost než dosud, kdy tu hlavní péči obstarávají partnerky a jednou si třeba zahrajeme tenisovou čtyřhru mladí proti starým," směje se Špaček.