Článek
Loni pak v desetiboji tenhle americký závodník získal skalp českého světového rekordmana při tradičním mítinku a v Talence a připravil mu tak jedinou porážku za dvanáct měsíců. "Tuhle prohru nepočítám. Krátce předtím se nám narodil Štěpán," nebral vážně lanškrounský rodák soutěž, před níž slavil synův příchod na svět a tréninku moc nedal.
Osmadvacetiletý král českých sportovců minulého roku si hodlá vyřídit účty s Pappasem o nadcházejícím víkendu na nejproslulejším vícebojařském mítinku v rakouském Götzisu. "Budu tam chtít vyhrát," neskrýval před včerejším odletem z pražské Ruzyně do Curychu, odkud je to dějiště mítinku stovka kilometrů po dálnici.
Vydal se na cestu čerstvě ostříhaný na kratinkého ježka, aby mu to v chrámu desetibojařů a sedmibojařek slušelo. "Když mám vlasy delší, tak se mi nepříjemně potí hlava. A takhle nevypadám jako blb," vtipkoval a čišela z něj před premiérovým startem v letní sezóně bezvadná nálada.
Ingredience k rekordu: Forma, počasí a štěstí
"V tréninku mi to šlo, tak se ukáže, jak jsem vyladil formu," poodkryl, proč se těší na závod, v němž se sejde obrovská konkurence, včetně jeho druhého přemožitele z Birminghamu Rusa Lva Lobodina a dalších špičkových borců - Islanďana Jóna Arnara Magnússona, Francouze Laurenta Herna, Němce Mika Maczeye a Kazacha Dmitrije Karpova. Šebrlemu v cestě za třetím götziským vítězstvím v řadě budou scházet překážky jen v podobě jeho domácího rivala Tomáše Dvořáka a zlatého z olympiády v Sydney Estonce Erki Noola, dvojnásobných vítězů slavného mítinku.
"Celé jaro mu sloužilo zdraví," liboval si Romanův trenér Dalibor Kupka v naději, že by se z nerušené přípravy mohl rekrutovat také parádní výkon. "Bral bych ho za 8900 bodů," říkal s vědomím, že je nachystán na souboj v Mekce desetibojařů lépe než loni. Ale troufne si ještě na skvělejší součet než před dvěma lety, kdy se vracel domů s 9026 body, které ho pasovaly do role světového rekordmana?
"Musely by se sejít ideální podmínky," tvrdil atlet pražské Dukly a vzápětí je vyjmenoval. "Forma, kterou sice mám, ale pořádně se všechno uvidí až tam. Potom člověk musí mít štěstí, bez něj to ve sportu nejde. Letos na halovém světě jsem ho měl, když jsem skočil v tyči základ až napotřetí. Potom nesmí pršet a být vítr. A když bude foukat, tak do zad. Potřeboval bych také, aby bylo teplo, nad dvacet stupňů..."