Článek
"Já jsem nevěděl, že vyhrála, řekla mi to až ona," pravil Hilgert. Oba po chvíli ani nevěděli, o čem spolu v té době mluvili. "Povídal snad jen samá superlativa," vzpomínala na krátký rozhovor s manželem. "Já si to také moc nepamatuji," přiznal Hilgert. "Snad že to bylo excelentní."
Pak se manžel vrátil k samotnému závodu. Tušil, že v závěru potřebuje Štěpánka povzbudit, a tak utíkal podél trati k cíli a křičel ze všech sil. Hilgertová se prohnala cílem, pohlédla na výsledkovou tabuli a radostí plácla do vody.
Tentokrát se ale nezopakovala scéna ze Sydney, kde Hilgert skočil do vody a odměnil vítězku polibkem. "Nechal jsem si to tentokrát ujít, až zase za rok v Aténách," dal najevo, že jejich plány míří na další olympijské zlato. Hilgertová ještě před slavnostním vyhlášení stihla pár slov se synem Lubošem. "Ahoj Lubásku," stačila jen povědět. "Měl vybitej mobil," smála se mistryně světa.
Francouzský zlom
Druhý titul mistryně světa vyhrála opět na olympijské trati. V roce 1999 se jelo ve španělském Seu, dějišti her v roce 1992, v Augsburgu se konala olympiáda v roce 1972. Také v roce 2001 se mělo jet na olympijské trati v USA, ale kvůli teroristickým útokům byl šampionát zrušen.
"Tehdy jsem na tom byla asi nejhůř. Nedařilo se mi, neměla jsem motivaci," vzpomínala na nejhorší chvíli v uplynulých třech letech, v nichž nic nevyhrála. Její výkonnostní stagnace se paradoxně zlomila na mistrovství světa loni v Bourg St. Maurice. Sice "vyplavala", jak se mezi vodáky říká nevydařenému eskymáckému obratu, a první kvalifikaci nedokončila, ale právě tam nastal obrat k lepšímu.
"Každý tvrdil, že to je životní tragédie, ale já jsem to tak necítila. Tam se to obrátilo, prostě se to časově zlomilo. Viděla jsem před sebou olympiádu, cítila se dobře, tak jsem to zkusila," vzpomínala. "Pro mě to bylo mistrovství světa po čtyřech letech," řekla.
Vyměnila loď, upravila pádlo
Před letošní sezónou vyměnila loď, upravila si také pádlo. "Jezdila jsem tři roky na lodi z olympiády a myslela si, že je dobrá. Ona je dobrá, ale je třeba držet krok s vývojem nových materiálů. Tahle loď je od Němců, postavená na tuto trať a navíc mi vyhovuje. Ideální," pochvalovala si.
Na startu slyšela, že dvacetiletá Bongardtová, juniorská mistryně světa i Evropy, vede. "Tohle ale nesleduji, protože se člověk začne soustředit na ostatní místo na sebe. Já musím jet svou jízdu. Nic jiného okolo mě nesmí zajímat," prohlásila. Nejtěžší v semifinále pro ní byla branka číslo šest zvaná vlásenka. "Teď mi ale vyšla voda, projela jsem jí, jakoby tam ani nebyla," uvedla. "Za dvanáctkou už jsem věřila v medaili, protože nejtěžší byl ten vršek," popsala. "Chtělo to pevné nervy," řekla.
Na kanálu v Augsburgu letos najezdila v přípravě dvanáct tréninkových dní. "Tedy méně, než bych si představovala, protože v dubnu tady mrzlo. Ale na této trati se každý rok závodí, takže jí znám," mávla rukou. Už myslí na Atény, ale příští týden jí čeká v Čunovu finále Světového poháru. "Bude to uvolněnější," myslela si. Na oslavy si počká do soboty, protože je členkou hlídky. Dnes jí nezahráli při neoficiálním vyhlášení ani hymnu. "Ale na tu si do neděle moc ráda počkám," usmála se.
Štěpánka Hilgertová
V roce 1989 se Hilgertová prvně prosadila do reprezentace a na mistrovství světa v americkém Marylandu odjela svůj premiérový velký závod. Coby nováček skončila čtvrtá s minimální ztrátou na třetí místo a odvezla si bronz ze závodu hlídek. Za dva roky v tehdy jugoslávském Tacenu nasbírala vinou nesoustředěné jízdy nadbytek trestných sekund a skončila osmá.
Právě vratká koncentrace a nejistota bránily Hilgertové v lepších výsledcích, což potvrdila i na olympiádě v Barceloně v roce 1992. Přestože jako čerstvá vítězka Světového poháru patřila mezi favoritky závodu, skončila až dvanáctá. Úspěchy se nedostavovaly ani v následujících letech - na MS 1993 v Mezzaně skončila osmá a o dva roky později v Nottinghamu jedenáctá.
Nálepky psychicky labilní závodnice se zbavila s konečnou platností na OH 1996 v Atlantě, kde si dojela pro zlatou medaili. Úspěšný rok poté zakončila na prvním mistrovství Evropy v Augsburgu, kde získala stříbro a v závodě hlídek se navíc podílela na vítězství českého týmu.
V roce 1997 se dočkala první individuální medaile ze světového šampionátu. V Brazílii se těšila ze stříbra. Stejný kov pak vybojovala i v roce 1998 na ME v Roudnici nad Labem. Fakt, že dozrála v kajakářku 'par excellence', Hilgertová potvrdila jak prvním titulem mistryně světa v španělském Seu d'Urgell, tak prvenstvím na ME 2000 v italské Mezzaně. Triumfální období kariéry korunovala druhým olympijským zlatem ze Sydney.
V následujícím roce svědomitá kajakářka uvažovala o konci aktivní činnosti, po zrušení MS v USA ale tyto myšlenky zavrhla. Nevykolejil ji ani loňský karambol na MS ve francouzském Bourg St. Maurice, kdy se hned v první jízdě kvalifikace převrhla a z vody se dostala až po zásahu záchranářů. Znovu se vrhla se zarputilostí sobě vlastní do tréninku a dnes je opět nejlepší.
