Článek
Srdce každého sportovního příznivce muselo po Velké ceně Austrálie poskočit. Letošní klání na okruhu Albert Park totiž přineslo přesně to, po čem v minulém ročníku volali nejen diváci, ale i Mezinárodní automobilová federace - atraktivitu. S nadsázkou lze říct, že závod podobného ražení jsme neviděli několik uplynulých sezón.
Změna regulí se projevila hned na začátku závodu
Po prvním ostrém testu si musíme položit otázku, jakým způsobem ovlivnila závod v Melbourne nová pravidla, zavedená FIA před letošní sezónou. Na první pohled je výsledek jasný - vozy Ferrari nejsou na stupních vítězů. Přitom postavení na startu hovořilo jinou řečí, když se opakoval obecně známý obrázek v podobě obou monopostů Ferrari v první řadě. Ale už první kola ukázala, že letošní sezóna nebude mít jednoznačný průběh.
Ukázalo se totiž, jak významnou věcí je strategie jednotlivých stájí, týkající se množství paliva v jednotlivých vozech. Vcelku zažitá představa, kdy se v prvních třech kolech jezdci seřadili v pořadí, až na výjimky, v jakém dojeli do cíle, vzala za své.
Rozdílná váha monopostů přinesla věci nevídané v podobě skutečného závodění, byli jsme svědky i takových momentů, kdy některé vozy předjížděly v cílové rovince několik soupeřů najednou. Často se měnilo pořadí nejen na čele závodu - ve vedení se piloti vystřídali celkem sedmkrát - ale i v poli. Režisér přenosu měl tak plné ruce práce, který s dramatických okamžiků divákům nabídnout. Celkové pořadí ale ovlivnily nejméně další tři faktory.
Počasí i práce v boxech...
Jako první přispělo ke zdramatizování závodu počasí. V prvních kolech ještě mokrá trať postupně osychala a na různou kvalitu povrchu doplatil v 6. kole například Brazilec Rubens Barrichelo. Vylétl z trati a poškodil vůz zrovna v době, kdy si oba vozy Ferrari začaly budovat slibný náskok. Hned v dalším kole se nachlup stejným způsobem poroučel nováček Ralph Firman s jordanem.
Druhou věcí, která o výsledném pořadí rozhodla, byla práce jednotlivých stájí v boxech. Ta se ukázala jako klíčová, zvlášť po zavedení nových pravidel, kdy se na vozech nesmějí po sobotní kvalifikaci měnit pneumatiky a doplňovat palivo. Při premiérové Velké ceně se týmy v pit-stopu příliš nevyznamenaly: na připevnění zadního kola čekal drahocenné vteřiny Michael Schumacher, stáji Williams se dokonce podařilo povolat do pit lane oba vozy najednou, takže Ralf Schumacher strávil čas čekáním, až mechanici odbaví Juana-Pabla Montoyu. To samé předvedli i stratégové BAR.
... chyby jezdců
A konečně třetím rozhodujícím faktorem byly chyby samotných pilotů. Hovořili jsme o Barrichellovi, musíme zmínit i Montoyu, který nezvládl vedení závodu a udělal hodiny. Mladý Kimi Räikkiönen zase jel příliš rychle v pit lane a musel do boxů pro časovou penalizaci. A to byl Fin na vedoucí pozici.
Přesuneme-li se do roviny kdyby, je dlužno poznamenat, že vítězství by zřejmě spadlo opět do klína Michaelu Schumacherovi na ferrari, nebýt utrženého pravého deflektoru ve 47. kole. Schumacher musel z vedoucí pozice potřetí do boxů, vrátil se na čtvrtém místě a náskok už nedohnal.
Coulthard si počkal
Situace stoprocentně využil David Coulthard, který se dostal do vedení právě 11 kol před cílem a nabídnutou šanci už nepustil. McLaren je po vystoupení v Austrálii zcela jistě navýsost spokojen, vždyť Räikkönen dojel třetí. Výborné umístění a zasloužené vedení v Poháru konstruktérů svědčí o jednom: McLaren zvládl nejlépe taktickou přípravu, jeho mechanici nechybovali při výměnách pneumatik a doplňování paliva a piloti zbytečně neriskovali a čekali spíš na chyby druhých (vyjma Räikkönenovu penalizaci, kterou se možná připravil o vítězství).
Každopádně si na hlubší analýzy letošního ročníku formule 1 budeme muset ještě několik závodů počkat. Už nikdo ale Velké ceně Austrálie 2003 neodpáře, že nabídla po dlouhé době to, na co se během sezóny těší milióny příznivců rychlých kol na celém světě. Na podívanou plnou atraktivních soubojů a nečekaných konců.
