Článek
"Je mi jasné, že mladé asi trošku štvu, ale já jsem za to rád," směje se šibalsky kladenský rodák Jaroslav Hošek. Mnohým ze soupeřů by mohl být otcem, ale ani to ho netrápí. "Necítím se starý," mávne rukou.
Přitom na rozdíl od soupeřů se nijak nevěnuje fyzické přípravě. Před lety zkoušel během zimní přestávky jezdit na kole, ale po čtrnácti dnech ho zase odložil do kouta. "Jo, fyzičce dlužím hodně. Ale nemám na to čas ani náladu," nedělá si těžkou hlavu. "Zatím to snad nepotřebuji. Jsem v pohodě. Mám pocit, že únava se mě netýká. Já mám navíc fajnové auto. Rozhodně nemohu říct, že bych po závodech vystupoval rozlámaný," směje se.
Manželka je ráda, že je z domu
Netrápí se dodržováním diet, nehlídá si linii. Výjimkou je závěr sezóny, kdy je na programu slavnostní vyhlášení výsledků. "To vždycky držím dietu, zhubnu devět deset kilo a mám radost, že jsem se vešel do obleku," vykládá pobaveně.
V jídle si dopřává podle libosti. "V průběhu závodů nejím a hodně málo piju, ale není to kvůli váze. Prostě jsem si na to tak zvyknul. Dělám to už dvacet let stejně jako si automaticky člověk ráno čistí zuby. Najím se vždy až večer," vysvětluje. Mezi závody si neodříká vůbec nic. "Klidně si dám vepřovou se zelím a zapiju to pivem. Přece nebudu srkat limonádu," přitakává s úsměvem.
Je věčně dobře naložený. Ani harcování z jednoho koutu Evropy na druhý ho k nepříčetnosti nevytáčí. "Jen když jedeme do Ruska a stojíme tam pravidelně kolem osmi hodin na hranicích kvůli razítkům. Proto je mi příjemnější jet do Portugalska a přivítal jsem vstup do Evropské unie, ale jednou za rok se ta cesta na Východ dá vydržet," vykládá.
Velkou oporu má v manželce. Nikdy mu nevyčítá, že doma tráví minimum času. "Myslím, že po pětatřiceti společných letech je ráda, když vypadnu z domu," vyprskne smíchy.
Má nový trumf
I proto nepřemýšlí jak dlouho ještě bude válčit na autokrosových tratích. Soupeři by přitom jeho odchod bezpochyby uvítali. Pravidelně jim zabírá místo na stupních vítězů. "O tom, že budu ostatní autokrosaře-protivníky ještě štvát, vůbec nepochybujte. Ale jak dlouho, to sám nevím," pokrčí rameny.
V průběžném hodnocení mistrovství Evropy je na druhém místě s minimálním odstupem na vedoucího Portugalce Ribeiru. Při předposledním podniku v Nové Pace Hošek vyhrál. Zcela suverénně. "Moc mě to povzbudilo. Jsem rád, že náskok soupeřů je menší. Je sice předčasné mluvit o titulu, ale pořád jsem ve hře a to je nejdůležitější," hodnotí situaci v ME.
O víkendu kraloval závodu v Kazani. Vyhrál způsobem start-cíl. "Nikdy jsem tam před tím nejel. Trať byla velkou neznámou. Hodně rychlá, dokonce ještě rychlejší, než mám rád," vypráví Hošek. Následuje závod v Moskvě, kde z pěti startů dva přetavil v triumf. "Chce to jet tak, aby všechno zůstalo otevřené až do konce," spřádá plány.
Myslí však už mnohem dál. Doma v garáži staví novou buginu. "Ještě letos bych s ní chtěl vyjet. Původně to měl být trumf pro tuhle sezónu, ale podle všeho ji spíše vyladíme pro příští rok," slibuje, že končit skutečně nehodlá. Navíc má jednu zvláštní touhu: "Všechno jsem vyhrál víckrát, jen ten titul pro mistra Evropy mám jediný. A to bych rád změnil."