Článek
A to je útočník hodně vyhlášený ,strašpytel". Letadla nechce ani vidět, nejraději by snad všude jezdil autobusem... Tentokrát trpěl nejvíce při startu. "Foukal fakt nechutný vítr," popisoval po tréninku, během něhož do míče moc nekopal.
Především stejně jako ostatní důkladně protahoval celé tělo, absolvoval lehounký výklus kolem hřiště, během něhož hlavně debatoval se spoluhráči. "Letadlo se klepalo, i když bylo docela velké," dodával hned.
Překvapilo korektní publikum
Strach z létaní má u Kuky zvláštní příznaky - dostává svalové křeče do nohou. Co mu alespoň malinko od té hrůzy může ulevit? "Dám si v letadle skleničku. Je celkem jedno čeho. Tentokrát to bylo výborné červené víno. Já si na to létání opravdu nikdy nezvyknu," přiznal hráč, který před pár dny oslavil pětatřicáté narozeniny.
Jinak si však Kuka prostředí v hercegovinském Trebinje, které má šedesát tisíc obyvatel, docela pochvaloval. Žádný konec světa to prý není, i když tam následky války, jež skončila před osmi lety, vidět ještě jsou. "Měli jsme pohled jen z autobusu, ale že by to byla 'díra'? To určitě ne, žádná divočina. Bydleli jsme v Dubrovníku, a o tom není třeba mluvit, to přece lidi znají. Je nádherný," popisoval Kuka, který mohl výhru 2:1 pojistit v 77. minutě, jenže mířil kousek nad.
Slávisty už by stejně asi nic nepřekvapilo. Na Balkán se v posledních letech vydávají poměrně často. V Trebinje je spíš trochu zaskočilo korektní publikum! Byť diváků nebylo mnoho, dvě stovky přes čtyři tisíce, atmosféra byla velmi bouřlivá. "Po zápase ale uznali výsledek a sklidili jsme obrovský potlesk," podivoval se Kuka.