Článek
Stadión po pětačtyřiceti minutách vstoje tleskal, snil o senzačním obratu a základní skupině Ligy mistrů. Slavia se jí však nakonec ani na počtvrté nedočkala. "Přemýšlím reálně, tohle byla poslední šance. Na závěr kariéry to pro mě mohlo být nádherné," říkal kapitán Pavel Kuka.
Ještě je šance, povzbuzují se slávisté. (Foto: PRÁVO/Michaela Říhová)
Všichni měli smíšené pocity, vždyť to měli tak báječně rozehrané! "Dva góly do půle, to byla fantazie, oni se strašně lekli. Stačila jedna tečovaná střela, ale zase upřímně, toho štěstí jsme měli až dost. Jen ten sudí byl na tuto úroveň dost trapnej," dodával Kuka, jenž střídal poté, co dostal koňara na zadek. I kouč hostí Miguel Angel, který byl vykázán na tribunu, na rozhodčího nadával. "Zápasy na takovéto úrovni nemůže pískat," pravil.
Slávistické zklamání bylo bezmezné. Parádní výkon, výhra, prodloužení nečekaně na dosah, ale nic z toho. Zkrátka k vzteku. Po závěrečném hvizdu z lavičky Pražanů vylétla plastová láhev, trenér Miroslav Beránek upřel zrak do země a zmizel v zákulisí. "Takhle smutnou šatnu po výhře jsem ještě neviděl," hlesl později.
Zápas skončil, sen o Lize mistrů se rozplynul. (Foto: PRÁVO/Michaela Říhová)
"Že nám v závěru chyběly síly? To ani ne. Uteklo nám to hlavně mentálně," tvrdil Radek Bejbl. "Vynikající výkon, chybělo strašně málo," říkal Matúš Kozáčik, který zažil premiéru v evropských pohárech a ve třetím soutěžním utkání nedostal branku: "S výkonem mohu být spokojen, ale k čemu mi to je..."
