Článek
V neděli jste oslavil třicáté narozeniny. Dal jste si k nim hezký dárek...
To je pravda, ale v tu chvíli jsem na to nemyslel. Na oslavy není čas. Po nedělním tréninku jsem jel za přítelkyní Hedvikou, čekáme v létě mimino. S Karlem Poborským, který slavil týž den jedenatřicetiny, jsme dostali dort.
Jak byste svoji trefu popsal?
Milan Baroš perfektně zatáhl míč a dal mi ho před branku. Couvl jsem si od brankáře i Stama a pravačkou to trefil. Měl jsem trochu strach, protože míč tam tak divně poskakoval.
Byly souboje s obrovitým Stamem hodně tvrdé?
To určitě, ale on hraje férově. Proti Nizozemcům se mi hrálo dobře, protože mi nedýchali na záda, měl jsem víc prostoru.
Vybojoval jste hodně míčů, ale byl jste mezi nizozemskými obránci v první půli hodně osamocený...
Mým úkolem bylo nabíhat mezi ně a sklepávat míče, rozdělovat je. V první půli se kluci ke mně moc nedostávali, ve druhé to bylo lepší.
Schytal jste hodně ran, která bolí nejvíc?
Nebylo to tak strašné, spíš mi dělají problémy puchýře na chodidlech, v neděli jsme nemohl obout kopačky, ale to bude do středy v pořádku.
Vám se v Rotterdamu gólově docela daří...
Loni jsem tu dal branku ve finále Poháru UEFA Feyenoordu, jenže ten zápas jsme nevyhráli. Ta sobotní byla z tohoto pohledu mnohem cennější. Sice se na špici tabulky nic nezměnilo, ale tenhle bod bychom měli zhodnotit v dalších utkáních.
V čem byli lepší Nizozemci než Francouzi?
Především tohle byl důležitý zápas o body v kvalifikaci, zatímco v Paříži šlo o přípravu. Nizozemci jsou skutečně velice silní v ofenzívě, asi momentálně nejlepší v Evropě.
