Článek
Dvojnásobná olympijská vítězka z Atlanty a ze Sydney se po několika letech bez velkého vítězství znovu připomněla všem soupeřkám. "Byl to krásný návrat do světové špičky, zvlášť po loňském mistrovství světa," připomněla na tiskové konferenci v Praze rok starý neúspěch z Bourg St. Maurice, kde se v kvalifikaci vyklopila a nepostoupila do semifinále.
Po OH v Sydney si potřebovala odpočinout
V posledních čtyřech letech prošla její kariéra řadou zvratů. Z olympijských her v Sydney přivezla druhé zlato v řadě, ale pak se začala potýkat s nedostatkem motivace. "Všechno pramenilo z psychické únavy. Scházela mi touha po vítězství, necítila jsem dostatek bojovnosti," připomněla Hilgertová.
Konkurence se od jejího prvního titulu, který získala v roce 1999 ve španělském Seu d'Urgell, hodně rozšířila. "Kandidátek na medaili zůstává zhruba deset, ale širší špička se zvětšila. Soupeřky se hodně vyzávodily," přemítala. Kajakářky podle Hilgertové změnily i pojetí jízdy.
"Řada z nás trénuje s muži, čímž se mění technika jízdy. Za poslední dva roky se třeba překonávání protivodných branek hodně posunulo," všimla si. A jak se novinkám přizpůsobuje ona? "S manželem všechno rozebíráme u videa, aby nám nic neuteklo. Když něco nezaregistrujete včas, budete se divit, jak špatně na tom najednou jste."
Kanál v Augsburgu si sjela i bez lodě
Ledový kanál v Augsburgu, postavený už pro olympiádu v Mnichově 1972, není podle ní vysloveně obtížný. "Voda je tam spíš záludná, nemůžete si být jisti, jaká vlna vám zrovna přijde." To si připomněla v semifinálové jízdě, kdy měla potíže v brankách 5 a 6. "Snažila jsem se stočit špičku do branky, ale proud ji srazil. Měla jsem co dělat, abych se do branky vešla," popsala již v klidu nejtěžší moment šampionátu.
Slavnostní vyhlášení s předáváním medailí a hymnami pro vítěze proběhlo až po skončení nedělních jízd hlídek kajakářů. "Domácí závodníci nás vyhecovali, takže jsme po ceremoniálu naskákali do vody a plavali kanálem bez lodí. Bylo to moc příjemné, koupel v chladné vodě z nás dokázala dostat všechen stres z posledních dnů," pochvalovala si zvláštní zážitek staronová šampiónka.
Trofej vezli metrem
Hilgertovi se domů vrátili až po půlnoci z neděle na pondělí. "Kousek za Augsburgem se nám porouchal týmový mikrobus. Museli jsme se rychle spojit s kolegy, aby nás vyzvedli. U auta zůstal jen trenér Pultera."
V pondělí ráno vyrazili do Prahy na setkání s novináři. Skleněnou trofej ale přivezli do centra hlavního města metrem. "Už když jsme se blížili na okraj Prahy, slyšeli jsme v rádiu, že doprava ve městě stojí. Proto jsme se rozhodli trofej rozebrat, dát ji do kolečkového vozíku a jet z Roztyl metrem," tvrdila Hilgertová.
Hned po tiskové konferenci spěchala s manželem do Českých Budějovic za synem Lubošem, který je zde na soustředění. "Telefonovali jsme si, z medailí měl samozřejmě obrovskou radost. Sám se mi chlubil dvěma čtvrtými místy na jejich závodech. Chceme ho vzít na večeři a o všem si pořádně popovídat," svěřila se Hilgertová.
Po Bratislavě chce ukončit sezónu
Ani poté si ale neodpočine, protože už dnes a zítra proběhne v Bratislavě závod Světového poháru, přeložený z Číny do Evropy kvůli viru SARS. Navíc je o víkendu na stejném kanálu i finále SP. "Bude to, myslím, už mnohem uvolněnější, když máme vrchol sezóny za sebou," myslela si šampiónka.
Příští týden proběhne na umělé trati v Praze-Troji už tradiční závod O cenu Trojského koně, účast novopečené mistryně světa je ale značně nejistá. "Po návratu ze Slovenska bych ráda ukončila sezónu. Byla sice závodně hodně krátká, ale tréninkově velmi náročná," připomněla Hilgertová, že se v Augsburgu připravovala na světový šampionát už od zimy.
"Ukázat se domácím divákům by bylo krásné, ale tak na devadesát procent skončím. Pojedeme do lázní a na dovolenou, abych se mohla začít už od podzimu chystat na příští rok. Pokud mám už v dubnu na domácích nominačních závodech předvádět kvalitní výkony, chci se na ně pořádně přichystat," vysvětlovala Štěpánka Hilgertová.
