Článek
Na začátku osmifinálové skupiny jste říkal, že v ní hlavně nechcete udělat ostudu a být do počtu. Nyní jste mezi elitní osmičkou evropských velkoklubů. Kdy se změnila filozofie solidní účasti ve skupině v postupovou?
Před posledními dvěma zápasy. Do Říma jsme jeli s tím, že nám stačí k postupu bod. Domácí nejsou v oslnivé formě. Byla by škoda tuhle šanci pustit. Fanoušci by nám to také těžko odpouštěli. K poslednímu zápasu osmifinále jsme jeli s tím, že bereme jen postup.
Co o něm rozhodlo?
Dali jsme brzy vedoucí gól, který nám moc pomohl. Domácí vyrovnali, ale to už jsme hráli svoji hru a soustředěně bránili postupový bod. Ty závěrečné minuty byly hrozné, ale přežili jsme je. Teprve pak propukla naplno radost z postupu.
Váš tým se v Lize mistrů lepšil zápas od zápasu, už lze opět mluvit o Ajaxu, který v polovině devadesátých let vyhrál Ligu mistrů?
Kdepak, na ten si ještě počkáme. Pravdou je, že jsme skutečně rostli zápas od zápasu. Máme mladé mužstvo, kterému psychicky pomáhal každý úspěch. Dnes už se nebojíme nikoho, i když nás někdo možná bere v Lize mistrů jako outsidera. Současný Ajax má k tomu slavnému, který v mužstvu pamatuje Richard Witschge, dobře nakročeno. Věřím, že u toho budu, až opět vystoupí na vrchol.
Koho byste si přál ve čtvrtfinále?
Osobně bych teď bral nejraději Manchester United. Někteří spoluhráči by zase chtěli Barcelonu, protože se jim zdá, že přes ni bychom se snáz dostali dál. Milán však nechceme nikdo. Ale ať dostaneme kohokoliv, rozhodně uděláme všechno pro postup.
