Článek
"Poprvé v kariéře by mi nevadilo, kdybychom prohráli," prohlásil po zápase rozpolcený Henry. Zdrcení Foeho krajané se na hru jen těžko koncentrovali. "Už pár dní nemohu spát. Ty obrázky se vracejí zpátky. Scházel nám na hřišti i mimo něj. Byl to člověk, o nějž jste se mohli opřít," vzpomínal s hořkostí mladý brankář Idriss Kameni.
Fanoušci po zápase několik minut vyvolávali Foeho jméno. Teprve in memoriam se záložník dočkal dvou poct: stříbrné medaile z turnaje a ocenění pro třetího nejlepšího hráče turnaje. Před ním skončili jen Henry a Turek Tuncay Sanli.
Ještě než zápas začal, objevila se na hřišti velká Foeho fotografie, s níž se Kamerunci nechali vyfotit. Pak na půl minuty nastalo pietní ticho. "Ten moment si budu vždycky pamatovat. Pro ty, kteří Marka znali, byl nesmírně dlouhý," řekl trenér Francie Jacques Santini, který Foeho trénoval v Lyonu. V hledišti se objevila spousta transparentů, vyjadřujících soustrast nad hráčovou smrtí. "Lev nikdy neumírá, jen spí," stálo na jednom v narážce na to, že kamerunští "Lvi" jsou nepřemožitelní.
Temný stín
Tragická událost vrhla ještě temnější stín na celý Pohár FIFA. Ten měl ještě před svým začátkem už tak dost odpůrců, především mezi klubovými trenéry, jimž se nelíbilo, že jsou hráči zatěžováni v době, kdy mají mít volno. Dalším byl trnem v oku zhuštěný program, který účastníky turnaje nutil sehrát během dvanácti dnů pět zápasů. To všechno po extrémně náročných a dlouhých ligových sezónách.
Kamerunci se sejdou po turnaji ještě jednou: v lyonském kostele na smuteční mši za osmadvacetiletého fotbalistu. Doktoři stále nevědí, co zapříčinilo jeho náhlou smrt. Podrobné výsledky pitvy budou známy tento týden.
Nad příštím ročníkem turnaje, který se hraje jednou za dva roky, se podle všeobecných předpokladů povedou vzrušené diskuse. Jedno je ale jasné už teď: FIFA má s televizními společnostmi nasmlouvané ještě dva ročníky.
