Článek
"To snad ani nelze nazvat sezónou," usměje se třiadvacetiletý hokejista. Jeho levé koleno zdobí jako památka na těžkou operaci táhlá jizva. "Mohl bych to vyprávět vteřinu po vteřině," přiznává rodák z Hořovic u Berouna, že si velmi dobře pamatuje, jak se mu zranění stalo, i následné okamžiky. "Brankář Joseph přikryl puk po vhazování, dojížděl jsem k brance a najednou mi útočník kopnul do lýtka. Myslel jsem, že je to koňar, ale to jsem se přepočítal."
Pár hodin poté mu lékař oznámil, že přední křízový vaz v levém koleni je přetržený a operace je nevyhnutelná. To znamenalo konec sezóny. "Zabydlel jsem se v sestavě. Po úspěchu v minulé sezóně a zisku Stanley cupu to byla drastická zpráva," oklepe se ještě dnes Fischer. "Byl jsem zmatený. Nikdy jsem neměl vážné zranění."
Pomohla mu přítelkyně
Operaci absolvoval v Detroitu u klubového lékaře. Přestože se na ni chystal psychicky, prožil si po zákroku těžké chvilky. "Těžko se totiž můžete připravit na něco, co si z celého srdce nepřejete. Některé okamžiky byly hodně dlouhé. A první týdny i bolestivé. Zejména ten první, nikomu bych to nepřál. Hrůza," zakroutí hlavou.
Domů se dostal až po sezóně, přestože zápasy sledoval jen v roli diváka. Ale mnoho času mu zabrala rehabilitace. Výhodou bylo, že poprvé prožil Vánoce s nejbližšími. "Přiletěli rodiče i se sestrou. Po šesti letech jsme byli zase společně. Byla to nádhera," vzpomíná.
Velkou oporou mu byla i přítelkyně. "Bez její podpory by rehabilitace trvala mnohem delší dobu. Byla fantastická," vypráví borec, který odehrál v NHL 224 zápasů a vstřelil 7 gólů.
Během letní dovolené prožili tři týdny v Česku. "Procestovali jsme republiku. Moc se jí tu líbilo. Podívali jsme se na místa, o nichž jsem se ve škole jen učil," říká urostlý bek, který si velmi pečlivě střeží soukromí. "Nechci ho ztratit. Raději se držím zpět a nikde se zbytečně neprezentuji," vyvrací názor, že nemá v oblibě média.
Vrhnul se na jógu
Ve volném čase po zranění se hodně věnoval četbě. "Tolik knih jako po operaci jsem nepřečetl za celý život. Zaměřil jsem se hlavně na přírodní medicínu, funkce lidského těla. Prostě záležitosti, které mohu v budoucnu využít. Fascinuje mě to," vykládá takřka v transu. "Existuje spousta věcí, které se tělo může naučit a pak se postará samo o sebe," vysvětluje.
I proto v době nuceného volna vyměnil brusle za jógu, které se věnuje čtyřikrát v týdnu. Bylo to na doporučení spoluhráče Dandeneaulta. "Je to velice vhodný doplněk. Každý v posilovně honí jen svalovou hmotu, ale tohle je nesmírně užitečné. Bolesti šlach a kloubů, které mě trápily, zmizely. Navíc je to skvělé na rozvoj hrudního koše a kapacity plic."
Nyní, necelých čtrnáct dnů před odletem do zámoří, je už v plné přípravě. Koleno, které při tréninku chrání ortéza, maximálně zatěžuje, nijak ho nešetří. "Na led chodím s Berounskými medvědy, hraju tenis, jezdím na kole. Jednou mě předjížděl kamarád Ondra Sosenka. Tak jsem se ho držel v háku k nejbližšímu kopci, pak jsem neměl nárok," směje se.
Těší se na krajany
Nesmírně se těší na start nové sezóny, i když ho čeká pořádně těžký úkol. Detroit má v týmu defenzívní esa Lidströma, Cheliose, Schneidera a Hatchera, který ho navíc připraví o milovanou dvojku na dresu. "Hrál s ní celou kariéru. Když podepsal smlouvu, manažer mi volal, jestli mi nevadí, když dostanu jiné číslo. Ještě nevím jaké, ale určitě si něco vyberu."
Má velkou chuť se vrátit v nejlepší formě. Když mluví o zdraví, neříká to jako okřídlenou frázi. "Když to půjde celému týmu, budu spokojen. Nejsem žádný chrt, nemyslím jen na sebe," tvrdí. Moc se těší, že v týmu bude mít krajany.
Kontrakt s Detroitem podepsal útočník Hudler a vrací se i brankář Hašek, strůjce vítězství ve Stanley cupu. "Nic jsem o tom nevěděl. Mluvili jsme spolu jen o dva dny dříve, než se vše provalilo, a ani slůvkem mi nic nenaznačil," přiznává Fischer. "Bude to parádní. Získám příležitost pokecat si česky. To mi chybělo."