Článek
Máte doma zlaté medaile ze čtyř světových šampionátů, přesto jste znovu přijal reprezentační pozvánku. Motivuje vás ještě start za národní tým?
Asi to bude znít trochu otřepaně, ale hrát za nároďák je prostě vždycky čest a navíc se v něm můžu setkat s kamarády, které jsem dlouhou dobu neviděl. Zažiji tu jinou atmosféru než v NHL a odměnou zase může být medaile. Nechci také ukončit sezónu, která se mi vydařila, naopak bych ji rád ještě vylepšil.
Kdy vás kouč Lener oslovil s nabídkou hrát na šampionátu ve Finsku?
Chyběl asi měsíc do konce základní části NHL. Trenér za námi přijel, po zápase jsme ještě s Jardou Špačkem zašli na večeři a v podstatě nebylo co řešit.
Loni byl ve výběru na MS ve Švédsku i další váš spoluhráč z Blue Jackets, obránce Rostislav Klesla, letos ale bude chybět...
Rosťa musel reprezentační pozvánku bohužel odmítnout. Poslední zápasy hrál se zraněním, jeho přáním bylo v létě se pořádně doléčit, aby byl fit na příští sezónu.
Už máte představu, s kým by jste mohl nastupovat v útoku?
Věřím, že by to mohlo být s Honzou Hlaváčem. Pár let jsme toho spolu moc nenahráli, ale doufám, že stará sparťanská spolupráce by se určitě osvědčila.
Sám jste naznačil, že tato sezóna byla z těch, které jste prožil v zámoří, asi nejúspěšnější. Třeba v bodování plus mínus jste byl nejlepší z celého mužstva.
V minulých dvou ročnících jsem nasbíral kolem třiceti kanadských bodů, teď o patnáct víc, vstřelil jsem i dvacet gólů. Velkou zásluhu na tom má také skutečnost, že jsem 65 zápasů z devětasedmdesáti odehrál v prvním útoku společně se Sandersonem a Casselsem, což jsou vynikající útočníci a spolupráce nám velmi dobře klapala.
Cítíte, že máte v Columbusu silnou pozici i do budoucna?
Myslím, že ano. Už před začátkem sezóny jsem podepsal novou smlouvu, řekl bych, že já ani klub nemáme důvod něco měnit.
Letos došlo v NHL k přeskupení sil. Z výsluní se poroučela Carolina, slušných výsledků dosahovala naopak Atlanta a do play-off se dokonce poprvé v historii probila Tampa, považovaná v minulosti za outsidera. Nepomýšlel na podobný úspěch i Columbus?
S podobnou myšlenkou jsme si pohrávali tak dvacet zápasů od startu sezóny, to jsme se pohybovali těsně pod hranicí postupu do play-off. Jenže pak přišla série proher venku, mužstvo se zaseklo a nakonec se poroučel i trenér Dave King. Potom jsme střídali lepší a horší období, na play-off jsme už ale neměli.
V Čechách právě vrcholí extraligová sezóna, sledoval jste alespoň zprostředkovaně celý její průběh?
Nějaké informace jsem získal z internetu. Dost mě překvapilo dění ve Spartě, ale s bývalými spoluhráči už moc v kontaktu nejsem. Ani s tátou, který letos vedl Litvínov, jsem na nějaký detailnější rozbor moc času neměl.
