Hlavní obsah

Cyklistická Vuelta začne v Gijónu

PRAHA

Časovkou družstev odstartuje v sobotu poslední z trojice nejvýznamnějších cyklistických závodů. Na startu 58. ročníku Vuelty se objeví 189 jezdců z 21 profesionálních týmů a čeká na ně 2925 kilometrů. V průběhu 21 etap bude peloton křižovat nejen španělské území, ale krátce zavítá i do sousední Francie a Andorry. Závod vyvrcholí 28. září v Madridu.

Foto: ZZS

Ilustrační foto

Článek

Pro řadu cyklistů bude Vuelta tradičně důkladnou prověrkou vlastní formy před světovým šampionátem, který se letos uskuteční v první polovině října v kanadském Hamiltonu. Jiní ji naopak z tohoto důvodu vynechávají. Závodu se každopádně zúčastní loňský vítěz Aitor Gonzalez, letos ale místo dresu stáje Kelme Costa Blanca oblékne obhájce prvenství barvy konkurenčního italského týmu Fassa Bortolo.

Historie závodu

Vuelta, neboli závod Kolem Španělska, patří k třem největším a nejlépe bodovaným podnikům profesionální cyklistiky. Poprvé se jela v roce 1935 a je tedy výrazně mladší než Tour de France (1903) i Giro d'Italia (1909).

Úvodní ročník zorganizoval deník Diario Informaciones. Padesátka cyklistů se tehdy musela na těžkých železných bicyklech ve 14 etapách porvat s 3411 kilometry, takže délka deseti úseků se přehoupla přes 250 km. Prvním vítězem se stal Belgičan Gustave Deloor. Na kvalitě pelotonu se však neblaze odrazil květnový termín, neboť ve stejné době se jelo italské Giro.

V letech 1936-39 ve Španělsku zuřila občanská válka, takže třetí ročník Vuelty proběhl až v roce 1941. Po dvou letech byl ale závod znovu přerušen, tentokrát vinou války světové. Složitá vývojová etapa potkala Vueltu ještě po roce 1950, kdy se změnil organizátor závodu.

Poslední markantní změnu prodělala již uznávaná akce roku 1995. Na přání Mezinárodní cyklistické unie (UCI), která chtěla mít závody rovnoměrně rozložené do celé sezony, se Vuelta z tradičního jarního termínu přesunula do období babího léta. Mezi ní a Girem totiž bývala stěží dvoutýdenní přestávka a někdy se oba závody dokonce překrývaly. Zejména Vueltě tento krok samozřejmě pomohl.

S 90. léty se pojí i jméno nejúspěšnějšího závodníka Vuelty. V roce 1994 se Švýcar Tony Rominger stal prvním jezdcem, jemuž se podařilo závod vyhrát třikrát, a to nepřetržitým způsobem. V roce 1996 navíc Rominger a jeho krajané Laurent Dufaux a celkový vítěz Alex Zülle kompletně obsadili stupně vítězů, což se do té doby podařilo pouze domácím borcům. Největší suma etapových vavřínů zdobí španělského závodníka Delia Rodrigueze (39).

Mezi vítězi etap i Svorada

Z českých profesionálů se na Vueltě naposledy výrazně prosadil Ján Svorada. Roku 1997 se stal tehdejší člen italské stáje Mapei populární postavou závodu, byť v celkovém hodnocení skončil až na 120. místě. Díky skvělým spurtům vyhrál tři etapy, dvakrát vystoupil na druhý i třetí stupínek a v bodovací soutěži se umístil druhý za Francouzem Laurentem Jalabertem. Loni obsadil Svorada 108. místo, tentokrát bez větších dílčích úspěchů. Další dva Češi Milan Kadlec a Jan Hruška náročný závod nedokončili.

Související témata:

Výběr článků

Načítám