Článek
Kvalifikace je v polovině, jste spokojen s dosavadními výsledky a výkony svého mužstva?
Svým způsobem ano, i když slovo spokojenost nerad používám, protože v tuto chvíli se jedná pouze o dílčí spokojenost. Mám však radost z dosažených výsledků, výkonů na hřišti a především z celkové odvedené práce. Způsob, jakým mužstvo vnímá informace, přistupuje ke všemu nejen na hřišti, ale i mimo ně, a pak vše realizuje, je velice pozitivní.
Prezentujeme se českým fotbalem, plným invence, dokážeme přenést na trávník to, co jsme se naučili a řekli si, že budeme hrát. Radost je ale vždycky krátkodobá, protože nás čekají další zápasy.
Najdete ve hře nějaké rezervy?
Samozřejmě, protože pořád je co zdokonalovat. Hráči potřebují například určitý čas k tomu, aby se adaptovali z toho, co mají zažité z klubu, na úkoly, které mají plnit v reprezentaci. Máme rezervy i v taktice, ty se projevili například v první dvacetiminutovce utkání v Nizozemsku. Jinak jsme měli dohrát i závěr první půle posledního duelu. Víc musíme také využívat obrovský potenciál Jana Kollera.
Očekával jste takový vývoj ve skupině?
O tom, jak se bude vyvíjet skupina nebo zápas, nikdy nespekuluji. Spíš lze hovořit o tom, co bych si přál nebo nepřál. Jak už jsem řekl, s momentálním vývojem jsem spokojený.
Nerad hodnotíte jednotlivce, ale bezprostředně po utkání s Rakouskem jste vyzdvihl kapitána mužstva Pavla Nedvěda...
Bylo to zcela výjimečně, protože předvedená hra a konečný výsledek je dílem celého mužstva. Nedvěda jsem vyzdvihl proto, že je skutečně mimořádnou vůdčí osobností, týmovým hráčem číslo jedna. Nesouhlasím s názorem, že by hrál lépe v Juventusu než v reprezentaci. On se také vyvíjí, je disciplinovaný, a rozhodně není nafoukanou hvězdou.
Utkání v Nizozemsku se částečně nepovedlo Tomáši Rosickému, proti Rakousku nastoupil až v průběhu druhé půle, znamená to, že vás neuspokojil?
Tak bych to neřekl. Byla na něm znát měsíční pauza, kdy nehrál kvůli zranění. Tomáš je pro mužstvo velice cenný a nepochybuji o tom, že na další utkání bude opět v optimální formě. Na utkání s Rakouskem jsem vybíral z dvanácti hráčů. Měl jsem několik alternativ. Není lehké se rozhodnout, navíc nikdo pak nechtěl střídat, nikdo se necítil unavený, hrát chtěli všichni.
Než jsme se po utkání rozloučili, říkal jsem i těm, kteří se nedostali na trávník nebo ani na lavičku, jaký význam pro mužstvo mají. Není to uzavřená společnost.
Milan Baroš hrál ve středu od začátku, ale nebyl tak výrazný, jako když střídá. Zůstane tak vaším žolíkem?
Milan v reprezentaci nastoupil ve většině zápasů od začátku. Ten pojem žolík se vlastně objevil po utkání ve Francii. Rozhodně to neznamená, že bude nastupovat jen v průběhu zápasu, vždy bude záležet na soupeři a mnoha okolnostech spojených s utkáním.
Kvalifikace je v polovině. Máte za sebou tu obtížnější nebo snazší část?
To bych zase spekuloval, protože každý zápas je obtížný a každý bod má svoji cenu. Řekl bych, že zářijový dvojzápas, v němž pojedeme do Běloruska a pak budeme mít doma Nizozemsko, může být ještě těžší než tento, který jsme právě absolvovali. Nizozemci ve zmíněné zářijové kombinaci hrají nejprve doma s Rakouskem a pak jedou k nám, takže to i pro ně bude těžká kombinace.
V přípravném utkání 30. 4. v Teplicích budete proti Turecku zkoušet něco nového?
Je to pro nás další zápas s kvalitním soupeřem. Pokud si něco vyzkouším, tak jen dílčí záležitosti. Hrajeme svým stylem, máme zažité věci a ty si budeme osvěžovat.
Počítáte s delším přípravným kempem před červnovým kvalifikačním zápasem v Olomouci s Moldávií?
Jsem limitovaný reglementem o uvolnění hráčů, takže spíš půjde o soustředění. Zatím není rozhodnuto, jak bude dlouhé a kde se uskuteční, ale spíš to bude někde doma.
