Změna klima urychluje začátek pylové sezóny. První alergeny lze pocítit již koncem ledna

Pylová sezóna začíná obvykle v únoru květem lísky obecné. Vlivem klimatických změn se ale první pyly mohou vzduchem vířit již v lednu.

„V nížinách se vloni první pylová zrna lísky objevila již v polovině ledna, začátkem února už se přidal i pyl olše. Kdy k nástupu sezóny dojde, přitom záleží kromě regionu i na počasí, které musí být teplejší než 10 °C,“ upozorňuje alergoložka Radka Šedivá z alergologické ambulance Synlab.

V zimě navíc vše komplikují i vzdušné plísně, jejichž spory se víří například v místech pokrytých nevyschlými listy. Plísně se navíc běžně vyskytují v nevětraných prostorách s vyšší vlhkostí, jako jsou sklepy, koupelny nebo špatně izolované místnosti.

Topná sezóna k tomu přeje roztočům. „Prachoví roztoči jsou nezvanými spolubydlícími v každé domácnosti, zejména pak v postelích. Živí se odumřelými šupinkami lidské kůže, která se hromadí v matraci i lůžkovinách. Daří se jim ve vlhkém a teplém prostředí. Alergenem jsou především jejich exkrementy, které jsou následně hojně zastoupeny v domácím prachu,“ vysvětluje odborník na alergie Michal Závacký ze serveru ProAlergiky.cz.

První reakce na alergeny bývají mírnější, jelikož je kvetoucích rostlin zatím minimum. Kromě lísky obecné se jedná ještě o olši. Přesto některé velmi citlivé jedince mohou zimní alergeny zaskočit, proto je důležité mít již v tento čas po ruce antihistaminika, tedy léky na alergii. Pomoci ale mohou i režimová opatření.

„V zimních měsících je třeba dbát zejména na čistotu vzduchu v domácnosti, správné větrání a udržování optimální vlhkosti,“ radí lékařka Šedivá.

Klimatické změny neovlivňují jen brzký nástup pylových alergií a prodlužování pylové sezóny, ale také způsobují změnu vegetace, a tedy příchod nových alergenů. Stále častěji se u nás objevuje například ambrozie, rostlina původem z jižní Evropy. Její sezóna probíhá na přelomu léta a podzimu.

„Jedná se o bylinu z čeledi hvězdnicovitých, která je takzvaně větrosnubná, to znamená opylovaná větrem. Tyto rostliny mají velké množství pylu, aby zvýšily šanci na úspěch opylení, zároveň je pyl lehký a snadno větrem přenosný. Potíže tak může způsobovat většímu množství alergiků,“ popisuje alergoložka.

S postupným přibýváním rostlin nedomácího původu se dá předpokládat také rozvoj dalších alergií.

Počet alergiků neustále přibývá. Nějakou formou alergie dnes trpí až třetina české populace. „Nárůst pacientů zaznamenáváme ve všech věkových kategoriích. Alergie se může objevit v každém věku, například i u seniorů, kteří s nimi nikdy dříve problémy neměli,“ upozorňuje lékařka. Vliv na to má prostředí i souhra nejrůznějších situací – infekce, nezdravý životní styl, stres, návykové látky apod.

Alergie může být samozřejmě geneticky podmíněná. Pokud jsou oba rodiče alergici, je pravděpodobnost rozvoje alergie u dítěte 75-80 %. „Občas však může dojít k dosud neznámým změnám v naší genetické výbavě, a alergie tak vznikne de novo,“ vysvětluje dětská lékařka Hana Rázgová z Galen Clinic.

Vznik alergií podporuje i vnější znečištění smogem a výfukovými plyny, používání aerosolů a nátěrů, aktivní a pasivní kouření nebo nedostatečné větrání. Ruku v ruce s alergiemi jdou i atopické ekzémy a vyrážky.

Řadu lidí dnes trápí alergické reakce, aniž by se svými problémy zašli k lékaři. Často si vystačí jen s používáním volně dostupných antihistaminik. Pokud chce ale člověk své problémy opravdu efektivně léčit, pak by měl vědět, na co přesně je citlivý, a tedy alergický.

„Moderní laboratorní diagnostika dnes umožňuje přesné stanovení senzibility až na 300 alergenů, přičemž tyto testy jedinec může podstoupit jak u lékaře, tak jako samoplátce. Výsledky vyšetření je ale vždy dobré zkonzultovat s lékařem,“ uzavírá alergoložka Radka Šedivá.