Článek
„Nadměrná ospalost může negativně ovlivnit celý den člověka. Může stát za dopravní nehodou, chybami v práci, ale i za dlouhodobými zdravotními potížemi,“ vysvětluje Eric Olson, odborník na spánkovou medicínu na americké Mayo Clinic.
Nedostatek kvalitního nočního odpočinku v délce alespoň sedmi až osmi hodin podle odborníků souvisí s rozvojem či zhoršením cukrovky, deprese, onemocnění srdce a ledvin, vysokého krevního tlaku, obezity a mrtvice.
Přesto většina lidí problém spánkového deficitu bagatelizuje. Pokud člověk zívá například během porad, ale i jiných aktivit, často je to přičítáno tomu, že se nudí.
„Jenže i takovéto zívání je dáno především nedostatečným spánkem. Nikdo, kdo je plně odpočatý, nikdy na žádné akci neusne. Bez ohledu na to, zda se nudí, či ne,“ upozorňuje odbornice na spánek a neuroložka Kristen Knutsonová.
Nadměrná denní ospalost podle ní přitom nejenže zhoršuje výkon, ale je i indikátorem základních poruch spánku či dalších potíží. Proto pokud někdo pravidelně pociťuje nadměrnou denní ospalost, měl by to zkonzultovat se svým praktickým lékařem.
Skryté nebezpečí: Člověk si myslí, že je v pořádku, ale není
Neustále ospalý organismus se snaží na skutečnost upozornit právě pomocí signálů, jako je zívání. Bohužel jen málokdo si tuto skutečnost uvědomí a začne problém řešit. Podle profesorky Indiry Gurubhagavatulové je to často dáno i tím, že už tělo přestává vnímat realitu. Myslí si tedy, že je člověk v pořádku, i když ve skutečnosti není.
„Během testů jsme zjistili, že přestože se mnozí jedinci cítí sebevědomě a jsou přesvědčeni o tom, že jsou v pořádku a fit, ve skutečnosti dělají velké množství chyb, což je někdy až děsivé,“ upozorňuje Gurubhagavatulová.
Při pokračující ospalosti má totiž mozek tendenci si zdřímnout, odborníci v této souvislosti hovoří o mikrospánku.
„Mozek upadá do krátkého dvouvteřinového, třívteřinového, až 10vteřinového mikrospánku a pak naskočí zpět. Lidé si často ani neuvědomují, že se s nimi něco takového děje. Může to být přitom velmi nebezpečné, zvlášť pokud řídíte automobil, ale i u dalších činností,“ varuje odbornice.
Každoročně přitom právě mikrospánek stojí za velkým množstvím dopravních nehod.
Jak poznáte, že vaše ospalost začíná být nebezpečná?
Odborníci k tomuto účelu rádi využívají Epworthskou stupnici ospalosti. Jedná se o jednoduchý test, kde se zjišťuje, jaká je pravděpodobnost, že usnete:
- když budete tiše sedět po obědě (bez alkoholu)
- když si odpoledne lehnete
- budete nečinně sedět na veřejném místě
- budete sedět a číst si
- budete sedět a s někým komunikovat
- pojedete jako spolujezdec v autě
- budete řídit
- budete sledovat televizi
Místo odpovědi musí jedinci dané body ohodnotit čísly od nuly do tří. Maximální skóre je 24, což značí, že trpíte skutečně velkým spánkovým deficitem. Máte-li více než 10 bodů, je zřejmé, že již začínáte mít potíže s ospalostí a je zapotřebí s tím něco dělat.
Další nebezpečné příznaky ospalosti:
- pokleslá víčka
- tělo klesá
- člověk má problém udržet se ve vzpřímené poloze a někdo může trpět závratěmi
- syndrom točícího se pokoje a třesoucích se rukou
- bezohlednost a impulzivita, někdy až apatie
Alkohol ani marihuana nepomohou
Za deficitem spánku mohou stát i poruchy spánku, jako je: spánková apnoe, nespavost, syndrom neklidných nohou. Dále poruchy spánku spjaté s cirkadiánním rytmem, ale i chronická bolest či vedlejší účinky některých léků a doplňků stravy. Svou roli v ospalosti může sehrát i životní styl a špatná spánková hygiena.
„Patří sem i přílišné pití kofeinových nápojů, pití alkoholu před spaním, užívání marihuany, ale i nadměrná fyzická aktivita, včetně cvičení,“ varuje odbornice.
Přestože se může zdát, že alkohol usnadňuje usínání, často způsobuje, že se člověk probudí uprostřed noci, a tedy v okamžiku, kdy je alkohol metabolizován. Podobně je tomu u marihuany, kde již byly potvrzeny nežádoucí vedlejší účinky na spánek.