Ženy trpí úzkostmi a vyhořením častěji, ukázala studie

„Zjistili jsme, že úzkost se vyskytuje více u žen než u mužů, stejně jako deprese a syndrom vyhoření,“ zdůraznil přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Martin Anders.

Výzkum ukázal, že zatímco ještě před deseti lety se s projevy těžké deprese potýkalo kolem sedmi procent dotázaných, dnes je to téměř deset procent. Takové stavy už je potřeba odborně řešit. I proto, že stejně alarmující jsou rostoucí počty mladých lidí, kteří spáchají sebevraždu.

Vyhoření je spojeno s dlouhodobým nadměrným stresem a pracovním vytížením, což vede k emočnímu, duševnímu a fyzickému vyčerpání. U lidí mezi 18 a 30 lety, na které se výzkum zaměřil, se podle vedoucího výzkumného týmu, psychiatra Radka Ptáčka, projevuje nejčastěji fyzickou únavou.

Zatímco podíl mužů trpících vyhořením se za posledních deset let zvýšil jen nepatrně, u žen je nárůst výrazný. Z těch, kteří vykazovali znaky vyhoření, se jejich podíl zvedl ze 43 na 51 procent. Výzkum také ukázal, že muži s vyšším vzděláním trpí depresí méně často.

„Problémy s duševním zdravím představují rostoucí krizi. Dostupnost služeb je minimální, neexistují systematické preventivní programy a mladí dospělí jsou se zhoršujícím se duševním zdravím ponecháni prakticky sami,“ upozornil psychiatr Ptáček.

Životní styl hraje zásadní roli. Až 40 procent dotázaných si myslí, že zásady zdravého životního stylu nedodržuje. Značná část jich kouří nebo konzumuje pravidelně alkohol, čtyři procent dotázaných dokonce čtyřikrát týdně.

Velkým problémem je, že má třetina mladých problém se spánkem, ale neřeší to s lékařem. „Naopak pozitivní je, že užívání drog je minimální,“ doplnil Ptáček.

Studie, do které se zapojilo na tisíc lidí, potvrzuje trend, který zažívá většina západních zemí. Duševní zdraví ovlivňuje proměna společnosti, stylu práce, nezdravý životní styl i moderní technologie.

Podle Anderse tím, že lidé přestávají komunikovat tváří v tvář, žijí sociálními sítěmi a neudržují osobní sociální kontakty, může se jejich mozek vyvíjet jinak. Potvrdilo to už vícero zahraničních studií.

Na psychickém zdraví Čechů se podepsala i pandemie covidu a další emotivní události, včetně války na Ukrajině. Pro změnu se ale mnoho nedělá.

„Duševní zdraví v České republice se zhoršuje. Veřejnost tento problém ale prakticky nezajímá,“ posteskl si Ptáček.

Lékaři proto vyzvali politiky, ať začnou situaci řešit. Apelovali zejména na ministerstva zdravotnictví a školství, ale i zdravotní pojišťovny, aby v této oblasti více tlačily na prevenci a usilovaly o zlepšení dostupnosti odborné pomoci. „Psychiatr hasí už akutní stavy a na prevenci nám nezbývá čas,“ dodal Anders.

Nedostupnost psychiatrů i psychologů v některých regionech mohou pomoci překlenout mobilní aplikace na podporu duševního zdraví. U lidí s těžkou depresí ale podle Anderse nemusí adekvátně pomoci, naopak mohou oddálit poskytnutí odborné pomoci. Obecně však mají smysl a mohou pomoci, což se ukázalo i v pandemii covidu.