Ženské srdce? Škodí mu rychlé diety a jojo efekt

Na zdraví srdce a cév má vliv u žen stejně jako u mužů genetika. Ta ovlivňuje také sklony k cukrovce, vysokému krevnímu tlaku či cholesterolu. Což ovšem není důvod rezignovat. Lékaři se totiž shodují v názoru, že konkrétně vznik nemocí srdce a cév můžete hodně ovlivnit. Někdo dokonce říká z poloviny, jiný uvádí, že ze třetiny.

U žen je navíc specifické, jak s celým tělem, srdce nevyjímaje, mávají hormony. Houpačka, to je zkrátka stav, který nám zajišťují po celý život.

Na problémy se srdcem si mnohdy zakládáme už v mládí. Na jeho zdraví má vliv i nezdravá touha po ideálu krásy. Konkrétně jde o velice přísné diety. Problémem není jen jo-jo efekt nebo nedostatek živin. Podle Americké kardiologické asociace má příliš rychlý úbytek kilogramů a případný opětovný nárůst negativní vliv zejména na oběhovou soustavu a zvyšuje se tak riziko infarktu.

Co konkrétně se v těle stane? Rychlá dieta zapříčiní nerovnováhu látek a může nastat proces zvaný oxidační stres. „Ten probíhá v těle každého z nás, přispívá ke stárnutí organismu a vzniku mnoha závažných chorob. A ačkoli kyslík k životu potřebujeme, při mnoha chemických reakcích probíhajících v těle mohou vzniknout toxické kyslíkaté sloučeniny, takzvané kyslíkové radikály,“ vysvětluje Petra Vysočanová z Interní kardiologické kliniky FN Brno.

Právě radikály se v těle uvolňují v momentě, kdy se stresujeme, přetěžujeme, jsme vyčerpaní, pohybujeme se ve znečištěném prostředí nebo konzumujeme potraviny obsahující konzervanty. Naše tělo se do určité míry dokáže s nerovnováhou vyrovnat, což se týká i volných radikálů, které se snaží neutralizovat pomocí antioxidantů. „Když však oxidační stres trvá příliš dlouho, objeví se chronické nemoci zánětlivého charakteru nebo se projeví formou únavy, deprese, zhoršením kardiovaskulárních potíží nebo autoimunitními diagnózami. Trápit nás může také ateroskleróza, infarkt myokardu, Parkinsonova nemoc nebo čelíme riziku srdečního selhání,“ dodává doktorka Vysočanová.

Stěžejním obdobím, kdy srdce umí ženy potrápit, je těhotenství. Tehdy také můžete zjistit, že patříte, co se týče nemocí srdce, mezi rizikové osoby. Ženám, které trpěly vysokým krevním tlakem v těhotenství, totiž hrozí ve stáří infarkt a srdeční selhání. A to i přesto, že jim po porodu tlak klesne na normální hodnoty. S úbytkem ženských hormonů v menopauze totiž většinou problémy znovu udeří a mohou mít fatální důsledky.

„Pokud se těhotné ženě zvýší krevní tlak až ve druhé polovině těhotenství, mluvíme o takzvané gestační hypertenzi, která obvykle po konci šestinedělí vymizí. Svoje kardiovaskulární riziko si ale nese dál a v pozdějším věku může dostat infarkt nebo hrozí selhání srdce. Po porodu tak sice takzvaně ,vypadne‘ ze systému péče, ale vrátí se do něj bohužel často ve velmi špatném stavu, například po prodělaném infarktu,“ vysvětluje kardioložka profesorka Renata Cífková z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Z těchto důvodů by podle ní měly být tyto ženy i po porodu sledovány kardiologem.

Vysoký krevní tlak v těhotenství se může rozvinout také v takzvanou preeklampsii. Tehdy hrozí cévní mozková příhoda, srdeční selhání, předčasný porod a nízká porodní hmotnost dítěte. „Postihuje asi dvě až osm procent těhotných. Gynekolog nemoc obvykle odhalí díky vysokému krevnímu tlaku za přítomnosti bílkoviny v moči. Kvůli špatnému okysličení placenty dochází k nedostatečnému prokrvení a okysličení plodu. Na životě je v tu chvíli ohrožena jak matka, tak dítě,“ říká profesorka Cífková a dodává: „Nevíme, proč preeklampsie vzniká, ale je zřejmé, že je při ní uhnízdění vajíčka v děloze jiné než u fyziologicky probíhajícího těhotenství.“

Těhotenstvím přitom hormonální výkyvy rozhodně nekončí a ženské srdce je jimi ovlivněno i v dalších letech. Teď se ale konečně dozvídáme jednu dobrou zprávu. V produktivním věku jsou ženy před nemocemi srdce chráněny hormony, které jejich tělo přirozeně produkuje. Proto u nich dochází k menšímu počtu infarktů a srdečních selhání než u stejně starých mužů.

S nástupem přechodu neboli klimakteria se však hladiny estrogenů, které mají ochrannou funkci vůči kardiovaskulárnímu systému, rychle snižují. Estrogeny přitom zásadně pomáhají, aby naše cévy byly pružné a zpevněné. Když jejich hladina klesne, mohou ztuhnout, což někdy vede k tomu, že vám lékař zcela nečekaně naměří vysoký krevní tlak.

A statistiky také ukazují, že více než polovina žen po menopauze má zvýšený krevní tlak, což je alarmující zjištění. Většina z nich ho přitom až do menopauzy měla zcela normální, a tak někdy toto riziko podceňují. Ženy automaticky předpokládají, že jich se problém netýká, a proto často nejsou ani léčeny.

Ale nejde jenom o tlak. Potíže s ním totiž téměř nikdy nevznikají izolovaně. Jsou součástí takzvaného metabolického syndromu, popisujícího, jak se s věkem a také v důsledku špatného životního stylu mění zpracování potravy v těle. A také ukazuje, jaké to má důsledky pro naše cévy, tkáně a následně i pro srdce.

S tlakem se totiž zvyšuje i hladina cholesterolu a roste riziko cukrovky druhého typu. Té, které se taky někdy prostě říká stařecká. To všechno dohromady pak zjednodušeně řečeno ucpává cévy a zhoršuje průtok krve zásobující srdce.

Cukrovka je chronické onemocnění, při kterém je hladina glukózy v krvi zvýšená. Ta vzniká kvůli špatné funkci hormonu inzulínu, jenž zajišťuje vstup glukózy z krve do buněk svalů a jater, kde se dále zpracovává. Když inzulín nefunguje správně, cukr se hromadí v krvi a vzniká takzvaná hyperglykémie. Proto je třeba inzulín doplňovat. Na jeho hladinu přitom mají vliv i hormony. Pokles estrogenů totiž ovlivňuje metabolismus glukózy a inzulínu, což zvyšuje riziko vzniku inzulínové rezistence.

Ženy procházející menopauzou proto mají často zvýšenou náchylnost právě k metabolickému syndromu. Podle studií je u nich v přechodu až dvakrát větší pravděpodobnost, že se stanou diabetiky druhého typu než u stejně starých mužů. To výrazně ovlivní zdraví cév, což pak může skončit infarktem nebo mozkovou mrtvicí.

Chvilkovou stabilitu a dočasnou výhodu žen tak vystřídá prudký pád. „Po menopauze jsou dámy nemocemi srdce a cév ohroženy více než pánové a také na ně bohužel více umírají,“ upozorňuje profesor Michal Vrablík, předseda České asociace preventivní kardiologie.

Jedním z důvodů toho, že cévní příhody, jako je infarkt a mrtvice, mají fatálnější následky, je, že se objevují ve vyšším věku. To znamená, že tělo je zase o něco poškozenější stárnutím. A za druhé - příznaky obou stavů jsou u žen jiné než u mužů. Bohužel nejsou v povědomí veřejnosti tak známé, a proto jsou reakce na ně pomalejší, což zásadně snižuje naději na přežití.

U žen se mozková mrtvice vyskytuje většinou ve vyšším věku než u mužů. Průměrný věk je 74 let, u mužů 69 let. U žen navíc mozková mrtvice obvykle postihuje velkou oblast mozku, čímž se snižuje šance na zachování důležitých funkcí. „Kromě toho se více potýkají s obzvláště problematickou variantou cévní mozkové příhody. Příčina častěji spočívá v srdeční arytmii, která se projevuje jako fibrilace síní. Kvůli této poruše krev v srdci více stagnuje a je také náchylnější ke vzniku sraženin, které se poté mohou uvolnit a krevním řečištěm doputovat do mozku, kde zablokují cévu,“ vysvětlují na stránkách Národního zdravotního informačního portálu.

Portál zároveň shrnuje skutečnost, že u žen se mnohdy vyskytují jiné příznaky mrtvice než u mužů. U pánů je typický náhlý pocit slabosti nebo paralýzy na jedné straně těla, problémy s řečí, zrakem, náhlé bolesti hlavy nebo silné závratě. Ženy se potýkají i s dalšími vzácnými příznaky, jako jsou bolesti končetin, nevolnost, zmatenost, nebo dokonce zcela atypické příznaky jako bolest zad nebo potíže s polykáním a dušnost. Podobné problémy jako u mrtvice jsou i v případě infarktu. Hlavní příznaky sice obě pohlaví „sdílí“, ale i tady lékaři upozorňují na rozdíly.

„Ženy mají častěji netypické příznaky, jako je necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti. Tyto potíže si pacientky na rozdíl od typické palčivé bolesti na hrudi můžou zaměnit s jinou příčinou. Kvůli tomu se také u nich diagnostikuje onemocnění později i hůře, a později se proto dostávají i k účinné léčbě,“ říká profesor Aleš Linhart, DrSc., přednosta kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Přesto je podle něj riziko infarktu stále významnější u mužů, které postihuje ve výrazně nižším věku - v průměru v 65 letech. U žen se onemocnění objevuje až kolem 71. roku.

Na závěr je dobré si připomenout, že zdraví máme do jisté míry v našich rukou. Můžeme mít mnoho špatných návyků, kterými srdci škodíme. Nejrizikovějšími faktory jsou obezita a kouření. Srdečním onemocněním ale můžete předejít, když dáte přednost zdravé stravě, omezíte sůl, tuky a uzeniny, spokojíte se s menším množstvím alkoholu a nekouřením. A zásadní je pohyb.

Dobré je také sledovat svůj zdravotní stav, chodit na preventivní prohlídky a od vyššího věku si měřit tlak doma. Právě jeho hodnoty bývají prvním upozorněním, že s vámi něco není v pořádku, a přivedou vás včas do ordinace vašeho praktického lékaře. Možná banální, přitom mnohdy život zachraňující rada.