Článek
Také se vám stalo, že jste při rodinné sešlosti řešili jednu situaci, která se odehrála kdysi v minulosti, a každý ze zúčastněných ji interpretoval jinak? Někdo si pamatoval červené šaty tety Vlasty, jiný to, že se všichni do krve pohádali, další měl za to, že přesně kvůli této hádce spolu přestali mluvit Tomáš s Petrem, což si ale nepamatuje nikdo další?
Proč se to stává? „Zapomínání a prolínání faktů napodobuje způsob, jak každý člověk čelí problémům, proto vzpomínky nejsou nikdy stejné. S odstupem času je skvělé na spoustu věcí zapomenout, brát právě tuto funkci mozku jako výhodu. Proč? Představte si, že byste si vždy pamatovali do detailu hovor, který jste vedli, situaci, ve které jste se ocitli, odmítnutí, které vás zranilo… Takový chaos byste v hlavě nosit nechtěli,“ vysvětluje expert na lidské rozhodování a paměť Alexander Puutio.
„I proto je mozek od narození nastaven tak, aby na to, co by ho mohlo zraňovat, zapomněl či to vytěsnil. A stejně tak se nezabýval dál tím, co nelze změnit,“ dodává Puutio.
Zapomínání není konstrukční chybou mozku, ale vlastnost. Schopnost zapomínat je zásadní například pro učení. Právě to, že se stále uvolňuje kapacita v mozku, dává podle odborníka možnost soustředit se na to, co je v kontextu dalších informací důležité.
„Jestliže si tedy nemůžete zapamatovat jméno sousedky, případně nevíte, jestli si tykáte, nebo vykáte, nejde o nezdvořilost, ale o to, že vám mozek sděluje, že tato informace není důležitá. Jen to nevysvětlujte těmito slovy té paní, která si možná myslí, že je vaše kamarádka,“ dodává expert.
Výzkumy naznačují, že zapomínání je aktivní proces mozku, kterou se paměť optimalizuje. Již před více než sto lety popsal Hermann Ebbinghaus takzvané pojetí zapomnětlivé křivky. Výzkumem zjistil, jak rychle dokáže člověk vymazat z paměti informace, které pro něj nejsou relevantní. Proces zapomínání se nastartuje už během několika hodin. Pokud tedy s informací nebudete dlouhodobě pracovat.
Technika prolínání k uchování informace
Když si danou informaci přesto chcete uchovat, zkuste techniku prolínání. To znamená, že informaci ukotvíte k jiným informacím tak, aby vám splynula s dalšími souvislostmi. Tato technika je vhodná třeba při učení na zkoušku, posiluje krátkodobou paměť a je vhodnější než soustředění se na jednu konkrétní informaci.
Jak si tuto techniku představit? Místo toho, abyste se soustředili na jedinou dovednost, přeskakujte mezi nimi. Matematiku prolínejte s chemií, češtinu s hudební výchovou… Tím se váš mozek zlepší při vzpomínání na fakta ze všech oborů.
Jedním z důvodů, proč prolínání funguje, je také to, že tento styl přemýšlení zrcadlí skutečnost, jak mozek zpracovává problémy v reálném životě. V něm se také potýkáte s mnoha problémy najednou, mozek je postupně vyhodnocuje a ukládá. Je nastavený tak, že se stále potřebuje učit a tím rozpoznat vzory, vybírat si paměťové koncepty a informace kategorizovat a ukládat.
Jak pracovat s mozkovou kapacitou?
1. Začněte trávit méně času studiem a tím, že potřebujete další a další informace. Zkuste si raději naplánovat denní a studijní rutinu tak, abyste zásadní informace ukotvili do toho, co vám nedovolí je zapomenout.
2. Prolínejte čtení s konverzací. Kombinujte poslech s psaním poznámek. Střídavě buďte aktivní i pasivní. Zahrajte si pět minut na klavír mezi dvěma hodinami strávenými nad skripty.
3. Přestaňte si myslet, že v okamžiku, kdy zapomínáte, selháváte. Nikoliv. Váš mozek si jen vyhodnocuje pořadí důležitosti informací, které nasbíral, a postupně eliminuje ty, které pro něj nejsou důležité. Nemají další oporu.
4. Počítejte s tím, že pokud jste zvídaví, budete zapomínat víc. Skutečně to tak funguje – nejchytřejší mysl si sice hodně pamatuje, ale zároveň i hodně zapomíná. Je totiž neustále v pohybu a přijímá nové podněty, zatímco ostatní teprve vstřebávají to, co už ona dávno zpracovala.
5. Neměřte paměť podle toho, co si dokážete vybavit. Ale podle toho, jak efektivně se dokážete vrátit k tomu, co je podstatné. Mozek není skládka vědomostí.
