Zalepuje střeva a další mýty šířící se kolem lepku

To je nesmysl. Lepek je součástí mouky, díky němu je těsto vláčnější. Žádné zalepování střeva nezpůsobuje. Kdyby to tak bylo a lepek skutečně střevo lepil, člověk by hubnul, protože by nedocházelo ke vstřebávání živin střevní sliznicí. Zdravému člověku lepek neškodí, proto není důvod se mu vyhýbat.

Není to tak – každou potíž totiž způsobuje něco jiného. Alergie na lepek je následek imunologické reakce a je to poměrně vzácná záležitost. Oproti tomu celiakii vyvolává jiný mechanismus. Jde o autoimunitní chorobu, kterou vyvolává přítomnost lepku v potravě. Děje se to u lidí, kteří mají celiakii v rodině. Pokud tyto osoby přijmou lepek, tak to v nich spouští autoimunitní reakci, která vede k poškození sliznice tenkého střeva a končí až zničením sliznice.

Nesnášenlivost lepku je třetí odchylka, která nemá s oběma předcházejícími nic společného. Je způsobená tím, že lepek tělo nedokáže dobře strávit, což vede k trávicím obtížím, jako jsou průjmy nebo bolesti břicha, ale příčinou není zánětlivé postižení sliznice tenkého střeva.

Bílá mouka samozřejmě lepek obsahuje – především žitná, pšeničná a ječná. V ovesné mouce je koncentrace lepku podstatně menší. U výrobků z nich připravených určitě nelze říci, že v nich nejsou žádné živiny. Například běžný rohlík z bílé pšeničné mouky je složený z mouky, vody či mléka, tuku, droždí a soli. V pestrém jídelníčku má svoje místo.

Častá nemocnost nemusí být způsobena lepkem. Záleží totiž, co myslíme tím, že je dítě pořád nemocné. Je nemocné, protože je opakovaně nachlazené, má virózy? Je nemocné, protože má nějaké autoimunitní projevy? Jestli má například opakované infekce, tak to může být oslabením imunity. Pokud má nějaké jiné nemoci, které se projevují třeba vyrážkou, neprospíváním, hubnutím nebo zabrzděním růstu, tak za tím může být třeba celiakie. Ale říct, že když dítě je pořád nemocné, tak vynechte lepek, to je nesmysl.

Tento nelogický názor vychází z paleo diety, při které se konzumuje pouze maso. V každém případě je člověk všežravec. Ještě předtím, než začal pěstovat obilniny, což bylo asi před deseti tisíci lety před naším letopočtem, pojídal různé trávy a byliny a také maso. Čili ani z biologického hlediska není možné, že by člověk byl pouze masožravec. Od počátku vzniku se vždy živil pestrou stravou.

Toto tvrzení je pravdivé. Průmysl totiž chce, aby lepku v obilné mouce bylo hodně, proto se obiloviny speciálně šlechtí. Lepek totiž způsobuje vazkost těsta – aby bylo jemnější a nesypalo se. Čili lepku jsme vystaveni mnohem více, než by mělo být.