Za záchranu tonoucího v ledové vodě slýchá stále chválu. Adrenalin občas zažívá i v práci

„Lidé mě od té doby poznávají a občas se z toho vyprofiluje nějaká vtipná situace,“ říká žena, která pracuje jako fyzioterapeutka na oddělení akutní lůžkové terapie Nemocnice Šumperk. Je i lektorkou jógy, věnuje se běžeckému lyžování, skialpinismu a ráda chodí také do sauny. A právě v té zažila scénku s vazbou na příhodu z rybníka Na Benátkách.

„Nejsem ta, která si po prohřátí libuje ve studené vodě, lezu do ní pomalu, opatrně a opravdu jen na chvilku. Proto mě překvapilo, když mi neznámý pán krátce po ulehnutí na lehátko v odpočívárně řekl, že obdivuje, jak jsem do té vody hupsla. Od února uběhlo už několik měsíců, ani mě nenapadlo, že mluví o skákání do onoho rybníku. Bylo to však tak,“ vypráví.

Před pár dny ji zase poznala paní v obchodě. „Hned se se mnou dala do hovoru a povídala, jak jsem se perfektně zachovala. Nemyslím si však, že jsem udělala něco až tak mimořádného, abych si zasloužila nějakou větší pozornost,“ konstatuje.

Sama si vzpomene na svůj statečný čin jen výjimečně. A pokud přece, je to spojeno vesměs s nějakou legrací. Například nedávno řešila se sousedkou, jak ji dostat do kondice před větším chirurgickým výkonem. Nabádala ji, ať si dá jako výzvu, že alespoň jednou dvakrát za den zmíněný rybník obejde. Ona tak totiž neučinila už léta. Postavila se však k tomu čelem a kamarádka z domu si z ní v té souvislosti dělala srandu.

„Hele, choď opatrně kolem toho rybníka. Adéla nemůže sedět u okna věčně a čekat, jestli jo, nebo ne, říkala jí,“ popisuje Kašparová. „Samozřejmě si ale nemyslím, že je tak jednoduché do něj spadnout. Také se to, jak je rok dlouhý, až na tu jednu výjimku nestalo,“ dodává jedním dechem.

Adrenalinové zážitky má Kašparová někdy i při práci, byť jinak svůj život považuje za tuctový, bez extrémů. „Většina našich pacientů je krátce po velkých ortopedických operacích, ať už plánovaných, poúrazových nebo akutních cévních mozkových příhodách,“ vysvětluje.

Jako příklad uvádí vášnivého motorkáře Petra Žáka, jenž na začátku května havaroval, dlouho ležel ve Fakultní nemocnici v Olomouci, jeho stav se komplikoval a pak skončil v Šumperku. „My jsme ho tady stavěli z nuly na nohy a dnes chodí. Dovezli ho jako ležícího. No a po třech měsících odtud odcházel o berlích. Myslím, že na motorce ještě neseděl, ale určitě už má chuť na ní zase jezdit,“ vypráví Kašparová.

„Já vlastně docela obdivuji naše pacienty,“ ihned dodává a vysvětluje, že spousta z nich desítky let necvičila. „U nás musí denně a poměrně intenzivně. Chceme po nich věci, které kolikrát dělali naposledy v tělocviku ve škole. Někteří už si ani nepamatují, kdy naposledy leželi na břiše nebo byli třeba ve vzporu klečmo. Jdou na pás, který nikdy neviděli, jezdí na rotopedu. To vše s bolestmi, pohybovými omezeními a navzdory chuti ležet,“ říká matka dvou chlapců, která má ráda i silné emoční zážitky.

Jeden takový jí připravili fanoušci fotbalové Slavie v Olomouci, kteří tam přijeli podpořit své idoly na zápas s tamní Sigmou. Kašparová není sice žádný velký fanoušek tohoto sportu, ale protože Nemocnice Šumperk zaměstnancům poskytuje permanentky na Sigmu, vzala si je, aby udělala radost synovi, a společně na utkání vyrazili. A byla nadšená.

„Ani ne tak z toho, co předváděli hráči, ale hlavně z těch fandů Slavie. Přijelo jich na čtyři tisíce, zaplnili celou jednu tribunu, sborově zpívali a zorganizovali úžasnou choreografii. Klobouk dolů před nimi. Úplně mě dostali,“ zdůraznila.

Užije si se ale i klidnějších Vánoc, které stráví jako obvykle s rodinou na chalupě v nedalekých Koutech nad Desnou v Jeseníkách. Ani o svátcích však nezůstane bez „svých“ pacientů.

„Lidé, kteří leží na našem oddělení, mají minimálně hodinu terapie denně. Budeme se proto s kolegyněmi střídat. Vždycky si z hor za nimi odskočím,“ říká.

Prozradila také, že dodržuje tradice. „I proto máme čtyřmetrový stromek, vede až do druhého patra. Zdobíme ho ze štaflí, baňky máme na opékačích na buřty. Někdo to nechápe, ale my to tak máme rádi. A chybět na štědrovečerní večeři nebude kapr ani bramborový salát,“ uzavírá.