Vysoký tlak nelze vyléčit, ale dá se držet pod kontrolou. Bez léčby hrozí mrtvice

Krevní tlak je síla, kterou vyvíjí krev na stěny tepen, když je pumpována srdcem do oběhového systému. Měří se v milimetrech rtuťového sloupce (mmHg) a skládá se ze dvou hodnot. Systolický tlak je ta vyšší hodnota, která ukazuje tlak v tepnách během srdečního stahu (systoly), kdy srdce pumpuje krev do těla. Diastolický tlak ukazuje nižší hodnotu. Jde o tlak v tepnách během relaxace srdce (diastoly), kdy se srdeční sval uvolňuje a plní krví. Vysoký krevní tlak může být onemocněním primárním, ale i sekundárním, tedy doprovodným problémem jiné nemoci.

Optimální hodnota krevního tlaku je 120/80 mmHg. Vysoký krevní tlak nazýváme hypertenze a jeho hodnota je nad 140/90 mmHg. Naopak nízký krevní tlak neboli hypotenze ukazuje při měření hodnotu pod 90/60 mmHg.

„Opticky to může vypadat, že jsou na tom Češi s vysokým tlakem dobře. Ale růžová čísla to ve skutečnosti nejsou. Máme v léčbě pořád rezervy. Mluvíme-li o třiceti procentech populace, míním tím nejen Českou republiku, ale i ostatní státy. Je tomu tak všude, jde o následek evolučního procesu. S tím nic neuděláme. Je to tlak civilizace, “ domnívá se věhlasný kardiolog.

Bohužel ani při léčbě nelze na vysoký krevní tlak úplně zapomenout, kdo mu jednou podlehne, musí s ním počítat napořád. Zatím. „Hypertenze není vyléčitelná. Dá se kontrolovat, a to dobře, nebo špatně. Za šťastné nepovažuji, když obvodní lékaři od medikace pacienta například po čase ustupují. Jakmile pacienti přestanou své léky brát, hypertenze se vrátí.

Když se objeví stres, bolesti kloubů nebo povýšení v práci, je zpět,“ upozorňuje Petr Neužil. Na léky je rezistentní asi deset procent hypertoniků a těm nezbývá než čekat a účastnit se studií, v nichž se hledá účinná chirurgická metoda, jak dostat vysoký tlak do zdravých hodnot.

Naopak nízkým tlakem trpí výrazně méně lidí, ale s tím současná medicína mnoho nesvede.

„Většinou mají s nízkým krevním tlakem problémy ženy, hubení lidé nebo těhotné. Léků, které by uměly zvyšovat tlak, moc nemáme, proto doporučujeme hodně tekutin a dodržovat režim,“ doplňuje tak trochu žertem specialista.

Léčbou je jednoduše důsledná prevence a zdravý životní styl. A jakmile zjistíte, že vysokým krevním tlakem trpíte, tak medikace.

„Důležitým momentem je včasná diagnostika. Ambulantní kontroly, tedy měření v ordinaci, vám mnoho neřeknou. Lepší je měření doma monitorovacím zařízením, které vás sleduje 24 hodin. A pak naměřené hodnoty musí posoudit odborník. U každého jedince mohou znamenat něco jiného,“ nastiňuje kardiolog.

„Pokud jde o primární onemocnění hypertenzí, z devadesáti procent je geneticky dané. Zbytek je získaný. Samozřejmě se to horší s věkem, kdy lidé nad 80 let už mají jinou rezistenci tepen, degeneruje jim cévní stěna. Sekundární vysoký tlak mohou způsobit nádory, endokrinologická onemocnění nebo například problémy s nadledvinami,“ vysvětluje specialista.

Neléčený vysoký krevní tlak může vést k závažným zdravotním komplikacím, jako jsou srdeční onemocnění, cévní mozkové příhody či selhání ledvin. Proto je důležité pravidelně sledovat hodnoty krevního tlaku a v případě potřeby vyhledat lékařskou péči.

A jakmile má člověk indikované léky, tak je opravdu užívat. Pokud to nedodržíme, může nás to stát život nebo v lepším případě hodně peněz.

„Oprávněně se mu říká tichý zabiják. Každý nemocný tuší, co mu může neléčená hypertenze provést,“ připomíná Neužil a poukazuje na svůj nedávný případ:

„Mám pacientku, které je zhruba 70 let. Je letitá hypertonička, dobře léčená. Její dcera žije v USA. Jela za ní na delší dobu hlídat děti a po nějakém čase jí došly léky. Neřešila to a dostala mozkovou příhodu. Nakonec to dopadlo dobře. Žije, není ochrnutá, v podstatě bez významných následků, ale její dcera za lékařskou péči zaplatila tuším 70 tisíc dolarů (1 700 000 korun),“ popsal možný následek vysazení léků kardiolog.

Jeho vzkaz pacientům, jak se takovému scénáři vyhnout, je prostý. Nemocný musí svůj krevní tlak dobře kontrolovat a indikované léky brát. „Jsou u nás dostupné i pěti-, šestikombinace léků. Zaplať pánbůh. Ale pacient běžně bere jeden dva léky denně. Mohou mít vedlejší účinky, především na začátku léčby mohou mít lidé pocit, že jsou nevýkonní, ale adaptují se na to. A jsou chráněni,“ dodává Petr Neužil.

Srovnání s minulostí není podle profesora tak jednoduché. „Kdo měřil dobře tlak v šedesátých letech? Byla to pouze dojmologie, a tedy nemáme s čím srovnávat. Ve čtyřicátých a padesátých letech nebyla farmaka a chirurgické výkony nebyly úspěšné. Pacienti umírali,“ říká bez obalu Petr Neužil.

„Vezměte si například naše prezidenty – ti jistě měli přístup k tehdejší špičkové péči. Masaryk, Beneš i Hácha, všichni to byli špatně léčení hypertonici a zemřeli na mozkové příhody,“ uvádí kardiolog. Podle něj došlo ke změně zhruba před dvaceti lety, kdy se objevily nové, bohatší a účinnější způsoby medikace.

„Mezi lety 2009 a 2012 jsme zkoušeli řadu metod a už to vypadalo velmi nadějně. Prováděli jsme katetrizační intervence renálního sympatiku, tedy nervových vláken doprovázejících ledvinné tepny. Používali jsme vysokofrekvenční energii, ultrazvuk, indikoval se i alkohol mikrojehlami z vnitřní stěny tepny. Ultrazvukem jsme denervovali i karotické tělísko na krku, to byla velmi slibná metoda, kdy jsme dosahovali významného snížení krevního tlaku. I nadále se používá stimulace baroreceptorů (tlakových receptorů),“ vyjmenovává specialista.

„Nejslibnější se zdála denervace renálního sympatiku, protože byla poměrně jednoduše proveditelná. Dochází při ní k narušení regulačního cyklu, tedy k relaxaci cév, a tlak se snižuje. Byla kolem toho euforie, nadšení, že konečně můžeme krevní tlak vyléčit. Ale pak to splasklo. Studie po provedených zákrocích neprokázala u léčených pacientů žádný zásadní rozdíl,“ dodává.

Ve skupině mnoha pacientů ošetřených denervací dokázal Petr Neužil vyléčit například dvacetiletého muže, který měl hodnoty hypertenze okolo 200 mmHg. „V rámci výzkumu jsme mu provedli renální denervaci katetrem. Do té doby byl jeho tlak neřešitelný. V rodině měli extrémní zátěž, minulé generace umíraly na mozkové příhody. Už je to téměř dvacet let a je zdravý, bez potíží a v podstatě s normální hodnotou krevního tlaku,“ popsal úspěšný zákrok na pacientovi kardiolog.

Budoucnost vypadá podle Petra Neužila nadějně. On sám se svým týmem hledání účinné metody, která by dokázala vysoký krevní tlak zcela vyléčit, nevzdává. „Všichni víme, že musíme přijít s nějakou terapií, která dokáže hypertenzi léčit a vyléčit. Přijde to. Nyní se vracíme pomalu zpět k denervaci, hledáme senzitivní techniky, které dokážou reagovat a regulovat relaxaci cévních stěn. U někoho fungují, u někoho ne. Ale je to na dosah. Už to bude jen otázkou času,“ věří primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.