Hlavní obsah

Vyšetření krčních tepen může včas upozornit na hrozbu mozkové mrtvice

Při zúžení krční tepny, která zásobuje mozek krví, neboli stenóze karotidy dochází ke změně toku krve, což je spojeno se zvýšenou tvorbou krevních sraženin. Ty se mohou uvolnit, putovat do mozku a způsobit mrtvici, tedy cévní mozkovou příhodu. Preventivní vyšetření krčních tepen má tak skutečně smysl, a to zejména u lidí s rizikovými faktory kardiovaskulárního onemocnění.

Foto: Profimedia.cz

Ultrazvuk krčních tepen může včas upozornit na problém s ucpáváním cév (ilustrační foto)

Článek

Problém totiž je, že zúžení tepen se nemusí delší čas nijak projevovat, a když už se pak příznaky objeví, často jim lidé nedají takovou důležitost anebo je přičtou jiným, méně závažným potížím. Mezi časté projevy patří například únava, motání hlavy či zmatenost, a to zejména po zátěži, kdy dochází k poklesu tlaku a dehydrataci.

Pokud stenóza karotidy dosáhla II. stupně, kdy je zúžení již větší, mohou se objevit již poměrně závažné potíže:

  • dočasné poruchy zraku,
  • závratě,
  • poruchy řeči,
  • příznaky paralýzy.

Všechny tyto příznaky obvykle do 24 hodin ustoupí. Pokud se tak neděje a trvají déle, pak se již hovoří o „menší mrtvici“.

Pokud dotyčný v tento okamžik problém neřeší a nepodstoupí vyšetření tepen, může časem dojít k těžké mrtvici s trvalým poškozením.

Ve čtyřiceti dostal mrtvičku. Ochrnul na polovinu těla a dodnes se pere s následky

Zdraví

Příčiny zúžení krčních tepen

Ke zúžení krčních tepen dochází až z 90 % v důsledku aterosklerózy. Na stěnách cév se dlouhodobě tvoří tzv. aterosklerotické pláty. Jedná se v podstatě o usazeniny krevních tuků, vápníku a pojivé tkáně. Právě tyto pláty nejčastěji mohou za zúžení cévy, a pokud člověk problém neřeší, pak může dojít až k úplnému uzavření cévy.

Mezi časté příčiny aterosklerózy se řadí mimo jiné:

  • strava bohatá na tuky,
  • cukrovka,
  • nedostatek pohybu,
  • kouření.

Včasné vyšetření krčních tepen

Vyšetření krčních tepen nejčastěji provádí lékař specialista – angiolog, kardiolog nebo cévní chirurg – na základě doporučení praktického lékaře. Odborník u pacienta nejprve provede tzv. fyzikální vyšetření, při kterém ohodnotí jeho celkový klinický stav pohledem, poslechem, pohmatem a poklepem. Pokud zjistí odchylku od normálního stavu (např. šelest nad krkavicí způsobený rychlejším průtokem krve zúženým úsekem), může zvolit další vyšetřovací metody – a to především ultrazvukové a angiografické. „V těchto případech jsou tato vyšetření vždy hrazená z veřejného zdravotního pojištění,“ upozorňuje tisková mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Preventivní vyšetření krčních tepen si dnes lze i zaplatit a podstoupit jej tedy bez doporučení praktického lékaře či specialisty.

„Vzhledem k tomu, že preventivní vyšetření, konkrétně sono tepen, žil a aorty, může včas upozornit na hned několik akutních stavů, které ve většině případů mohou skončit smrtí, investice do takového vyšetření se může opravdu vyplatit,“ upozorňuje cévní chirurg Peter Baláž.

Stejně tak je ale výhodné snažit se vyvarovat všech rizikových faktorů tohoto problému. Mezi ně patří:

  • Vysoký krevní tlak - podle odborníků je dnes již prokázána souvislost mezi neřešeným vysokým krevním tlakem a aterosklerózou krčních tepen. Léčba hypertenze tak může pomoci předcházet i zúžení krčních tepen.
  • Kouření - zvyšuje riziko cévní mozkové příhody o 25-50 %, přičemž pokud dotyčný skoncuje s kouřením, toto riziko začne významně klesat.
  • Vysoký cholesterol a další lipidy v krvi - v tomto směru dnes pomůže zdravá strava a dostatek pohybu či léky, tzv. statiny.
  • Cukrovka - u diabetika je také vznik cévní mozkové příhody asi 2-5krát vyšší než u zdravých jedinců. I zde je proto důležité včas zahájit léčbu a dodržovat veškerá pravidla a doporučení daná diabetologem.

Účinná léčba

Existují dvě možnosti léčby – konzervativní a chirurgická. V případě konzervativní léčby přicházejí na řadu léky. V první řadě se nasazují léky na ředění krve a léky redukující obecné rizikové faktory kardiovaskulárního systému, tedy např. léky proti hypertenzi, léky na snížení obsahu cukru nebo tuků v krvi. Kombinace těchto léků poměrně dramaticky snižuje riziko vzniku mrtvice.

Při chirurgické léčbě se dnes často používá tzv. angioplastika. Při ní se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen (často kyčelní) a vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří, případně se zavede tzv. stent, kterým se vyztuží tepna a zamezí tedy v daném místě zúžení cévy.

Dalším řešením je velká operace, tzv. chirurgické odstranění aterosklerotického plátu z tepny. Tepna se poté vyčistí a následně sešije či je provedena plastika pomocí cévní protézy.

V jednadvaceti málem zemřela na mrtvici, ignorovala jasné příznaky

Zdraví

Mrtvice je hlavně souboj s časem

Zdraví

Výběr článků

Načítám