V liberecké nemocnici testují senzory, které hlídají pacienty podobně jako dětské chůvičky

„Nad lůžkem pacienta je umístěný senzor, který sleduje pohyb a aktivitu či opuštění lůžka. Při změně systém graficky i zvukově informuje personál a my tak můžeme rychle reagovat,“ popsala staniční sestra oddělení následné péče Danuše Hlubučková.

V systému lze u každého z pacientů nastavit, co má sledovat. Pohlídá třeba, když opustí lůžko nebo pokud se snaží přelézt zábrany či z postele odejít. Rozezná ale také, pokud leží příliš na okraji a mohl by spadnout.

„Klienti nejsou stejní, někteří jsou chodící, další imobilní, někteří v terminálním stavu. A to vše můžeme při nastavování systému zohlednit a přizpůsobit konkrétnímu člověku,“ vysvětlila staniční sestra.

Největší přínos spatřují zdravotníci nejen v tom, že mají přehled o klientovi, ale důležité je pro ně především zkrácení reakční doby.

„Třeba v případě, kdy dojde k pádu z postele, zareaguje personál hned a k následnému ošetření po pádu dojde mnohem rychleji. Dosud byla reakční doba dlouhá, protože sestry obcházely pokoje v pravidelných intervalech a na patře s pětapadesáti lůžky, kdy jsou na nočních směnách dvě, to trvalo i dvacet minut, než všechny klienty obešly,“ uvedla Hlubučková.

Senzor také včas například zjistí, pokud se pacient ztratí mimo oddělení, když je dezorientovaný anebo uvízne třeba na toaletě a nedokáže se vrátit na lůžko sám. Sestry mohou nastavit intervaly, kdy má chybějícího pacienta na lůžku systém začít hlásit.

Oznámení dostává personál do počítačů na sesternu, ale také do tabletů anebo prostřednictvím mobilní aplikace do telefonu, a tak o problému ví hned. Velkou pomocí jsou senzory zejména v noci u pacientů v terminálním stavu, protože orientačně detekují srdeční akci i dech. Když ustane dechová i srdeční aktivita, tak začnou ihned alarmovat.

„Z mého hlediska je systém přínosný. Například nám to nedávno zachránilo zlámanou nohu u jednoho z pacientů, u kterého nám to signalizovalo, že přelézá ochrany. Jeden zlomený krček, pokud to vezmeme z hlediska nákladů, je finančně mnohem náročnější než senzory a celý systém. Pokud se ušetří komplikace, které stojí peníze, pak se náklady na systém vrátí,“ sdělil k novince přednosta centra následné péče Jan Nedvídek a doplnil, že by se mu takové zařízení líbilo na všech lůžkách.

Aktuálně jsou senzory umístěny nad patnácti lůžky, dohromady jich je na oddělení následné péče devadesát osm.

„Už jsem jednou seděla na židli u postele a sestřička hned přišla. Pověděla mi, co dělají a že nemusím mít strach, když mě monitorují. Je to podle mě bezpečnější,“ konstatovala pětaosmdesátiletá pacientka Jiřina Šťastná, jejíž lůžko jeden ze senzorů střežil.

„Aktuálně senzory zkoušíme na zdejším oddělení a budeme jejich použití rozšiřovat na část psychiatrie. Pořízení dalších je však závislé na financích,“ dodal mluvčí Krajské nemocnice v Liberci Václav Řičář.