Hlavní obsah

V kapce krve čte skoro jako v knize. I jedna krvinka jí napoví, co člověka trápí

3:37
3:37

Poslechněte si tento článek

Liberec

Zatímco někoho už od mládí zajímá třeba příroda a její zákonitosti, Terezu Černou z Liberce fascinovalo lidské tělo a jeho fungování. Navíc ji ve škole bavily chemie a biologie a to už byl jen krůček k tomu, aby věděla, jaké si zvolit povolání. Svůj profesní život se rozhodla zasvětit zkoumání krve.

Foto: Blanka Freiwilligová, Novinky

Terezu Černou od mládí zajímalo fungování lidského těla, nyní zkoumá jeho nejmenší detaily.

Článek

Dny tráví v laboratořích oddělení klinické hematologie v Krajské nemocnici v Liberci a z krevních vzorků lidí doslova čte, co jim schází anebo s jakou nemocí se potýkají. Do praxe nastoupila loni v srpnu a jak sama říká, je nadšená a neměnila by.

„Když jsem si volila, jakým oborem se zabývat, zrovna se v Liberci poprvé otevíralo studium laboranta. Řekla jsem si, že to zkusím, a moje očekávání to splnilo,“ říká mladá žena, jejímž světem jsou nejen zkumavky či pipety, ale především moderní technologie.

Dnešní laboratoře totiž už nejsou místnostmi přeplněnými kádinkami, zkumavkami, hadičkami a spoustou různých vodiček, tak jak tomu bývalo třeba v 50. letech. Naopak jim vévodí moderní technologie, například analyzátory či automatické mikroskopy. Laborant tak musí být zdatný technik.

Práce je velmi odborná a náročná, především na psychiku. Nelze chybovat, na výsledku závisejí i životy lidí. Navíc si Tereza musela osvojit znalosti z řady oborů, naučit se všechno z hematologie, transfuzního lékařství, toxikologie, lékařské genetiky, mikrobiologie či patologie, cytologie i z klinické biochemie.

„Upřímně jsem čekala, jaké to bude. A ač se říká, že jde o poměrně technicky náročný obor, nepřijde mi to až tak složité. Moje očekávání to splnilo, navíc jsem mohla krátce po nástupu začít pracovat i při pohotovosti a soustředit se na specializaci,“ popsala zdravotní laborantka.

Každý den spolu s kolegy prověřují až šest stovek vzorků a krev prozkoumávají do nejmenších detailů. A tak většinu času tráví třeba pohledem do mikroskopu.

„Každý vzorek, který přijde, vyšetřím nejdříve na analyzátoru a následně vyhodnotím, jestli je potřeba si vzít vzorek pod mikroskop,“ popisuje Černá s tím, že pokud ano, pak pod mikroskopem odečítá buňky a zjišťuje jejich počet.

V malé kapce tak čte skoro jako v knize. Když se například zaměří na bílé krvinky, kterých jsou různé druhy, každá ukazuje něco jiného a vypovídá o zdravotním stavu pacienta. Například se dá zjistit mononukleóza, když vidí aktivní bílé krvinky, anebo koagulace, pokud se zajímá o srážlivost krve. Pozoruje ale třeba i tvary krvinek. To vše napoví, co se v těle děje, a následně se z drobností dá sestavit obraz celkového zdravotního stavu člověka.

Že by však byly výsledky i díky moderním technologiím tak snadno k mání a za pár minut hotové, jak to je mnohdy předestíráno například v seriálech z lékařského nebo detektivního prostředí, tak to ve skutečném životě nefunguje. Nestačí deset minut ke zjištění pravdy. Ovšem zhruba do dvou hodin už dokáže Tereza ze vzorků zjistit, co ji zajímá. A když si neví rady, obrátí se pro konzultaci na zkušeného lékaře anebo opět k moderním technologiím. Třeba automatický mikroskop může pomoci s načítáním buněk. „Ale i my ověřujeme, jestli neudělal chybu,“ dodala Černá.

Nahlédněte za zavřené dveře laboratoří

Den otevřených dveří v centrálních laboratořích a v odběrovém centru Krajské nemocnice v Liberci umožní veřejnosti nahlédnout tam, kam běžně pacienti nesmějí.

V pátek 25. dubna se otevřou běžně nepřístupné prostory, dopoledne pro školy a od 12:00 do 16:00 hodin pro veřejnost.

Zájemce provedou prostory v roli průvodců zdejší odborníci a ukážou proces analýzy krve od jejího odebrání až po výsledky na oddělení klinické biochemie. Zároveň budou mít příchozí možnost nechat si vyšetřit hladinu vitamínu D a zinku.

Komentované prohlídky trvají cca 30 minut, začínají vždy v celou hodinu a v půl.

Související témata:
Krevní obraz

Výběr článků

Načítám