Článek
Z lékařského hlediska je únava definována jako pocit vyčerpání, který není běžně zlepšitelný odpočinkem. Únavu může zapříčinit nedostatečný spánek, špatná výživa, dehydratace, nadměrná fyzická aktivita nebo stres. Také může mít příčinu patologickou, tedy jde o příznak různých onemocnění. Únavu může přivodit i psychický stav – deprese, úzkostné poruchy a chronický stres.
Únava může přijít spolu s anémií, cukrovkou, onemocněním štítné žlázy, chronickým únavovým syndromem, po infekci (chřipce či covidu), jako součást srdečního onemocnění nebo nemoci ledvin.
Rozlišujeme několik typů únavy podle příčin. Fyzická únava vzniká po námaze nebo vyčerpání svalů. Psychická únava nastává po dlouhodobém soustředění či stresu. Nese s sebou sníženou schopnost koncentrace, zpomalené myšlení a podrážděnost. Emoční únavu způsobují nadměrné emoce – stres, smutek, úzkost, vyhoření. Může vést k pocitu vyčerpání, lhostejnosti nebo k depresím.
Chronická únava trvá měsíce až roky a není odstranitelná běžným odpočinkem. Bývá spojena s chronickým únavovým syndromem, autoimunitními chorobami nebo s hormonální nerovnováhou. Projevuje se celkovou slabostí, poruchami spánku a sníženou tolerancí k fyzické i psychické zátěži.
Široké spektrum typů únav nabízí ještě únavu smyslovou, která vzniká přetížením smyslů – sledováním televize nebo delším pobytem v hlučném prostředí. Přináší podráždění očí, bolest hlavy a nesoustředěnost. Sociální únavu zažíváme po nadměrné interakci s lidmi a v současnosti zaznamenáváme také narůstající digitální únavu. Po nadměrném sledování mobilu, počítače či televize nás bolí oči, hlava, trpíme sníženou koncentrací a nespavostí.
Za únavu na jaře mohou i Vánoce
„Jarní únava je obyčejnou reakcí těla na změnu ročního období. Nedostatek slunečního světla i vitaminů, málo pohybu, špatné stravovací návyky a stres postihují mnoho lidí. Mezi hlavní příznaky jarní únavy patří neustálá ospalost, poruchy soustředění, bolesti hlavy, bolesti kloubů a svalů, závratě, apatie, podrážděnost, nervozita a zapomnětlivost,“ uvádí psychoterapeutka.
Důvod, proč v tomto období naše psychika nejvíce trpí, je ale hlubší než jen změna roční doby. „Může za to nástup zimy a blížící se konec roku, kdy mají lidé tendenci bilancovat. Přidají se často vyhrocené Vánoce, kdy nám svět ukazuje, jaké bychom je měli ideálně mít. Vyvíjíme na sebe tlak a pak posuzujeme naše partnerské a rodinné vztahy. Jenomže naše tělo na toto smýšlení a pocity reaguje daleko později. Právě v období února a března jsme unavení, vyčerpaní, smutní,“ vysvětluje lékařka, která má každoročně plný diář na tyto zimní měsíce.
Říct si o pomoc trvá tři měsíce
Většina druhů únavy je dočasná a lze ji zmírnit spánkem, odpočinkem, správnou životosprávou, pobytem na čerstvém vzduchu, pohybem či změnou režimu.
Pokud duševní nepohoda přetrvává týdny, neotálejte s vyhledáním lékařské pomoci. Dlouhodobá únava může signalizovat i jiný závažný zdravotní problém. „Někteří lidé mají stále problém říct si o pomoc. Mají pocit, že se přece nic zásadního v jejich životě neděje. Jsou jen smutní, unavení. A proto oceňuji, když mi někdo napíše nebo se objedná. Už to bývá velký krok a vždy to beru vážně, jakkoli to může znít na začátku banálně,“ říká Barbora Hirnerová s tím, že výměna neurotransmiterů v mozku, které umožňují komunikaci mezi neurony, trvá zhruba tři měsíce.
A to je přibližně doba, kterou pacienti uvádí od prvního výskytu potíží. Tak dlouho jim trvá, než si uvědomí, že mají skutečně problém.
„Pochopitelně je tento proces individuální, takže to nelze paušalizovat. Ale každý člověk, kterého něco stále trápí a neumí si s tím poradit nebo si to vysvětlit, projde pěti fázemi. Popíráním; smlouváním, že to zvládnu sám a nepotřebuji pomoct; vztekem a zlostí, že mi to nejde; depresí a nakonec smířením, kdy zvedne telefon a řekne si o pomoc,“ popisuje specialistka na psychosomatickou medicínu.
Únavu, kterou se nám nepodaří zahnat kvalitním spánkem, stravou či pohybem, pomůže vyřešit odborník.
V boji s únavou nejvíce pomáhá vitamin B12, který je nezbytný pro tvorbu červených krvinek, které přenášejí kyslík do tkání a zajišťují energii. Také vitaminy D a C, hořčík, železo, koenzym Q10, aminokyselina L-carnitin nebo omega-3 mastné kyseliny.
Nejprve fyziologická vyšetření
„Terapii začínám tím, protože jsem v prvé řadě lékař, že nejprve vyloučíme onemocnění, jejichž symptomem únava bývá. Podle popsaných problémů pacient podstoupí celkové vyšetření, dále například vyšetření gastroskopické, štítné žlázy nebo diabetu, který je častou příčinou únavy. Musíme vyloučit také nádorové onemocnění,“ popisuje první krok Hirnerová s tím, že se potřebuje ujistit, zda je pacient fyziologicky zcela v pořádku.
„Poté mluvíme o tom, co v životě řeší. Jakou má rodinnou situaci, práci. Sledujeme časovou osu jeho činností a událostí, kterými prošel. A já hledám nějakou korelaci mezi příběhem a potížemi,“ vysvětluje psychoterapeutka a uvádí případ konkrétní pacientky:
„Šlo o mladou ženu ve věku asi pětatřicet let s únavovým syndromem, prošla mnoha vyšetřeními – kardiologickým, alergologickým, neurologickým, sezením u imunologa, podstoupila CT i magnetickou rezonanci. Výsledkem bylo, že je fyzicky zcela zdravá. Už to jí přineslo velkou úlevu, protože náš největší strach pramení z nemocí a smrti.“
Následně se potvrdilo přísloví, že pod svícnem bývá největší tma. Příčinu svých obtíží měla velmi blízko. „Vyptávala jsem se, jak to vypadá s jejím partnerstvím. Přiznala, že není až tak spokojená. Žila v desetiletém vztahu, který, jak se ukázalo, už byl unavený. Rozešli se a jí se strašně ulevilo. Úplně rozkvetla. Vůbec ji nenapadlo, že by to mohlo být tím,“ doplnila lékařka.
Únavový syndrom může způsobit obrovské spektrum onemocnění. Může přijít po lehké viróze, chřipce, nemoci štítné žlázy nebo nádorovém onemocnění. Objeví se třeba i jako následek náročného studia na vysoké škole nebo neuspokojivého vztahu.
Včera
„V minulosti byli lidé opatrnější. Báli se říct si o pomoc. Speciálně únavě se samostatně nevěnovala pozornost. Byla jen součástí či následkem jiného závažného onemocnění,“ míní Barbora Hirnerová s tím, že v průběhu posledních let začali přece jen člověka, který si řekl o pomoc, specialisté víc vyšetřovat. Podrobněji hledat příčinu.
Dnes
„Největší současný problém vnímám u mladých lidí okolo pětadvaceti let. Nemají motivaci žít. Pro co žít. V této kategorii sledujeme v poslední době velký nárůst,“ uvádí terapeutka a popisuje některé příčiny duševní nepohody pacientů: „Kriticky nahlížejí na partnerské vztahy, intimní život, vztah s rodiči, mají problém s integrací do kolektivu, stále častěji řešíme i poruchy příjmu potravy.“
Zítra
„Únava jako symptom je obrovsky subjektivní. Co unaví mě, se druhého nemusí dotknout. Každý to vnímáme jinak. Budoucnost vidím právě v tom, že i takový subjektivní pocit povede automaticky k tomu, že jednotliví specialisté vždy vyloučí ten svůj možný problém řešitelný jejich odborností. A to nevyhnutelně povede k výslednému rozluštění příčiny problému,“ věří psychoterapeutka Barbora Hirnerová.
