Trápila se sedm let, než si vyslechla správnou diagnózu

Navštívila proto svého praktického lékaře, léčba ale neměla téměř žádný efekt, problémy se neustále vracely a ženin zdravotní stav se postupně zhoršoval. Že by se mohlo jednat o revmatoidní artritidu, tedy chronické onemocnění imunitního systému, ji vůbec nenapadlo.

„Myslela jsem si, že takové onemocnění je typické spíš pro seniory. A podobně na můj stav nahlíželi i lékaři. Prý jsem přece ještě mladá na to, abych měla revma,“ konstatuje. Bolesti se postupem času zhoršovaly a rozšiřovaly. „Dokonce jsem měla problémy s čelistním kloubem, vůbec jsem nedokázala otevřít pusu,“ přibližuje Matějková.

Začala proto docházet na revmatologii. „Nikdo ale nedokázal přesně říct, co mi je. Posílali si mě mezi sebou a snažili se přijít na to, co potíže způsobuje,“ popisuje. Důležitý zlom přišel na horské túře asi před šesti lety. „Zničehonic mi došly síly a nemohla jsem jít dál. Něco takového se mi nikdy předtím nestalo. Přitom to nebyl žádný náročný výšlap. A to byl ten moment, kdy jsem si řekla, že je opravdu něco špatně a musím udělat změnu,“ vypráví.

Našla si novou revmatoložku, která tehdy poprvé vyslovila možnou diagnózu – revmatoidní artritida. Pacientce nasadila léčbu určenou pro toto konkrétní onemocnění. Ta přibližně po čtvrt roce začala fungovat a bolesti kloubů se zmírnily.

I přes občasné potíže chodí paní Matějková do práce a ve volném čase zvládá lehké sportovní aktivity. „Koupili jsme si s manželem elektrokolo, na kterém mohu sportovat a tolik mě to nezatěžuje,“ popisuje Matějková, která obnovila Klub Revma ligy, pacientskou organizaci v Pardubicích, aby se pacienti z regionu měli kde setkávat.

„Chceme pomáhat nemocným co nejblíž jejich bydlišti. Organizujeme pro ně i různé pobyty, kde cvičíme, pořádáme také besedy, například s psychology,“ popisuje aktivity předsedkyně klubu.

V Česku se s revmatoidní artritidou potýká přibližně 158 000 pacientů, ročně jich přibývá kolem tří tisíc. Mezi její první příznaky většinou patří bolestivé otoky kloubů na rukou nebo nohou. Bývají spojené se ztuhlostí. „Pacienti mají například problém sevřít ruku v pěst nebo udělat prvních pár kroků. Bolesti mívají zpočátku hlavně ráno,“ popisuje nemoc předseda České revmatologické společnosti Ladislav Šenolt z Revmatologického ústavu v Praze.

Podle Šenolta by lidé v případě obtíží měli nejprve navštívit svého praktického lékaře, který je při podezření na revmatoidní artritidu odešle ke specialistovi. „Ideální je, když praktický lékař revmatologa rovnou kontaktuje sám. Jinak se totiž může stát, že bude nemocný čekat na vyšetření i několik měsíců,“ upozorňuje lékař.

Kromě včasné léčby je potřeba myslet i na ostatní přidružené choroby. „Pacienti mohou mít i jiné orgánové projevy, například postižení plic, jež se projevuje kašlem nebo dušností. V případě aktivního onemocnění mohou nastat i další komplikace – zvýšené riziko infekcí nebo závažných kardiovaskulárních onemocnění, jakými jsou mozková příhoda, srdeční infarkt nebo žilní trombózy a plicní embolie. Předejít tomu lze včasnou terapií a komplexní péčí,“ varuje Šenolt.

Nemocným vedle odborníků pomáhá také pacientská organizace Revma liga ČR. U příležitosti Světového dne artritidy, jenž připadá na 12. října, pořádá osvětovou akci s mottem „Včasná péče – silnější obrana“. Koná se v pražské Spojce Karlín 6. října od 10 do 14 hodin.

Protože revma, jak se nemoc často nepřesně označuje, provází mnohdy i jiné choroby, do Karlína dorazí kromě revmatologů také osteolog, dermatolog, pneumolog, ortoped a fyzioterapeuti. Součástí bude i křest prvního komiksu pro teenagery s revmatem.

Na akci mohou pacienti vyplnit i speciální dotazník, s jehož pomocí lékaři zhodnotí riziko vzniku zlomenin. Nemocní, kteří se potýkají s revmatoidní artritidou, jsou totiž náchylnější k řídnutí kostí. Tzv. osteoporóza se projevuje zlomeninami, ke kterým dochází i bez úrazu.

„Osobně jim pak vysvětlíme, jaké komplikace jim hrozí a jak jim předejít,“ doplňuje Vladimír Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu.