Téměř polovina lidí nechodí na preventivní prohlídky

„Návštěvnost na preventivních prohlídkách je zhruba mezi 50 až 60 procenty. V dětském věku je to jiné, tam se stále držíme na 95 procentech,“ uvedla na konferenci k diabetu a obezitě Alena Šteflová ze Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

Nárok má na všeobecnou prohlídku u praktického lékaře každý jednou za dva roky.

Téměř 70procentní účast na prevenci je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Nejhůř je na tom naopak Plzeňský kraj s 57,3 procenta, o něco lepší je to v Jihomoravském kraji, na Vysočině a Praze. I tak jsou tyto regiony ale pod republikovým průměrem. Vyplývá to z Národního registru hrazených zdravotních služeb.

Problematické je to především proto, že se lidem může v průběhu let nepozorovaně zvyšovat krevní tlak nebo se z nadváhy stane obezita a začnou se na to nabalovat další nemoci a problémy. Přijde se na ně ale v pokročilé fázi.

„Snížení tělesné hmotnosti snižuje úmrtnost. Ta data jsou přesvědčivá,“ uvedl kardiolog Michal Vráblík, místopředseda České asociace preventivní kardiologie.

Zdraví je nejvyšší hodnota a o jeho zlepšení musí usilovat každý sám, přijít pouze do ordinace podle něj nestačí. „Obezita nevznikne přes noc a člověk se jí přes noc nezbaví,“ apeloval.

Stále větší problém je to i u dětí, jejich účast na prohlídkách je ale 95procentní. „Děti a adolescenti pod 15 let mají prevalenci nadváhy a obezity ve výši 33 procent. To všechno budou v budoucnu kandidáti péče v našich metabolických a kardiologických centrech, a toho se trochu obáváme,“ upozornil Vráblík.

Nadváha u dětí není podle Kateřiny Hellebrandové, ředitelky neziskové platformy Ministr Zdraví, zapříčiněna jen špatnou výživou a nedostatkem pohybu. Silný vliv mají návyky, které si mladí odnášejí z rodiny.

Problémem podle ní je, že děti sice sportují, ale nehýbou se. „Rodiče je naloží do SUV, odvezou na trénink, kde intenzivně sportují, pak je vyzvednou, děti si pak doma sednou a hrají na mobilu,“ nastínila.

Vedle preventivních programů, které pojišťovny nabízejí, by podle Šteflové mohla u dospělých pomoci i změna obsahu prohlídek nebo frekvence některých typů vyšetření, na čemž už resort s odbornými společnostmi pracuje. Úprava by měla být představena do konce roku.

Ministerstvo chce také odměňovat přes fondy prevence zdravotních pojišťoven ty, kteří na prohlídky chodí. Jinak nebudou mít nárok na příspěvky, které dříve čerpali bez omezení.

„Je to jedno z možných řešení. Když si občan platí pojištění, tak by měl sledovat, za co bylo čerpáno, kolik to stálo a potom bude lépe pečovat o své zdraví,“ míní místopředseda sněmovního zdravotního výboru Petr Fifka (ODS), který se debat k novele zákona účastní.

Pokud budou mít pojišťovny nástroje, jak lidi motivovat, přinese to podle něj efekt za několik let, nebude to hned.

„Nápady na bonusy a malusy byly vždy obtěžkány otazníkem. Osobně malusům nevěřím,“ doplnil. I ministerstvo od úvah nad nimi nakonec upustilo.

Ve chvíli, kdy by se lékař zeptal pacienta, jestli kouří, tak by podle Fifky hrozilo, že mu dotyčný zalže, aby se mu nesnížily platby na zdravotní pojištění.

Zákon vláda projedná do konce měsíce, následně zamíří do sněmovny, kde se očekává dlouhá debata.