Stres není vždy nepřítel. Může pomoci s motivací, odolností i osobním růstem

Co je to vlastně stres? Jde o přirozenou reakci těla na výzvy nebo požadavky okolí, která spouští řadu fyziologických a psychologických reakcí. Je to jakýsi mechanismus přežití, který pomáhá rychle reagovat v nebezpečných situacích. Ale není stres jako stres.

Stres se dá rozdělit na dobrý (v angličtině eustress) a špatný (distress). Špatný je logicky ten, který nás vysiluje, vyčerpává, což vede k úzkostem, depresi a negativním zdravotním následkům.

Pokud dlouhodobě čelíme špatnému stresu, může chronická úzkost poškodit imunitní systém a podobně. Navíc při negativním stresu náš mozek špatně předpovídá například i to, co nás udělá šťastnými, vysvětluje psycholožka Kelly McGonigalová.

Jak zjišťují různé studie, často zažívaný špatný stres může výrazně urychlovat proces stárnutí lidského těla. Nejen kvůli tomu je tedy dobré dozvědět se více o takzvaném dobrém stresu a o tom, v čem nám může pomoci.

Jak již bylo naznačeno, rozdíl mezi pozitivním a negativním stresem je v našem vnímání a reakci na něj. To je celé. Pokud tedy přítomný stres pojmeme spíše jako výzvu, nikoli hrozbu, mohou z toho vycházet i pozitivní výsledky, jak dokládá studie provedená v roce 2013.

Jiná studie pak zdůrazňuje další kladnou reakci na stres, tzv. tend-and-befriend, která podporuje sociální vazby a odolnost (lidé ve stresu se více sdružují). Tato reakce bývá viditelnější u žen, které z ní i více těží právě tím, že hledají sociální podporu a pečují o vztahy. Jak studie naznačují, reakce na stres tak určují dopady na náš život.

Dobrý stres dokáže ovlivnit mnoho věcí. Psycholog a kouč Harry Cohen popsal pro server Psychology Today některé z nich.

Zvyšuje motivaci a výkon. Eustress nás povzbuzuje, abychom rozšiřovali své limity a dosahovali nových cílů. Je to onen „tlak“, který potřebujeme, abychom se učili na zkoušku, trénovali na maraton nebo třeba dokončili náročný pracovní projekt.

Zvyšuje odolnost. Dokáže vybudovat větší odolnost ke zvládnutí budoucího stresu. Stejně jako fyzické výzvy posilují tělo, dokážou ty psychické posílit mysl.

Podporuje osobní růst. Dobrý stres často doprovází nové zkušenosti a výzvy. Ať jde o novou práci, stěhování nebo učení nových dovedností, podporuje nás ve vystoupení z komfortní zóny a budoucím růstu.

Zlepšuje fyzické zdraví. Zatímco chronická úzkost a dlouhodobý neřešený stres mohou zdraví velmi negativně ovlivňovat, dobrý stres má opačný účinek, tvrdí odborníci. Může zlepšit kardiovaskulární zdraví, posílit imunitní systém, dokonce i prodloužit život. Klíčem ke všemu uvedenému je ovšem rovnováha – a to i u prospěšného stresu. Pokud ho bude až moc, může naopak škodit.

Jak bylo uvedeno, je dobré vědět, jaký stres na nás působí. Hranice mezi dobrým a špatným totiž může být velmi tenká, a tak není vždy snadné rozpoznat, který stres nás ovlivňuje.

I proto je dobré ve svém životě udělat některé změny, aby špatný stres neměl tolik možností ovlivnit náš život.

Prvním krokem může být snaha přeformulovat vlastní vnímání stresu. Jak již bylo uvedeno, nemusí jít vždy o hrozbu, ale naopak šanci něco změnit k lepšímu, růst. I takový posun v myšlení může podle Cohena proměnit potenciálně velmi stresující situace v prospěšné.

Dalším zásadním bodem je stanovovat si realistické cíle. Už jen způsob jejich určování totiž ovlivní to, jak moc se budeme později stresovat. S tím se pojí i péče o svou osobu. Někdy je nejlepší na chvíli zvolnit, dělat malé kroky, stejně jako se starat o vlastní zdraví, životosprávu, odpočinek a podobně.

Nikdy se nebát požádat o pomoc. Ať už přátele, rodinu, nebo profesionála – někdy jsou prostě věci příliš velké na to, abychom je zvládali sami. Nikdo by to po nás ani neměl chtít. S tím souvisí i příjemné prostředí, ve kterém se věci dějí, a to hlavně to pracovní. Stres na pracovišti totiž podle výzkumů významně ovlivňuje nejen pracovní výkony, ale i celkovou spokojenost s prací.

Musíme se také naučit naslouchat vlastnímu tělu. Věnujme pozornost stresovým signálům. Jsme unavení, vyhořelí, špatně spíme? To jsou jen některé z mnoha náznaků, kdy je potřeba se zastavit, zamyslet se a přehodnotit životní postoj.

A zásadní věc – někdy je nejlepší odejít. Ať už z práce, nebo třeba ze vztahu, který nám nic dobrého nepřináší.