Srdce dostává při prudkém zchlazení těla ve vodě zabrat, varuje kardiolog

Teploty přes 30 °C jsou už běžné. Pro kardiaky a lidi s vysokým tlakem to určitě není nic příjemného. Co dělá horko a vysoké teploty s jejich organismem?

Zdá se, že pro pacienty s vysokým tlakem to až tak velký problém není, i když to může ovlivnit ztráty tekutin. Zejména pokud dostávají léčbu diuretiky, tedy léky působícími proti zavodnění. Mohou mít problém s tím, že se snáz dehydratují.

Největší problém ale vidíme u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. V průběhu letních měsíců se hodně z nich zhorší, na to jsou i data. Má to komplexní vysvětlení, není to jen o ztrátě tekutin nebo zvýšené zátěži. Pokud se má tělo vyrovnat s vysokými teplotami, tak to zvýšené nároky na oběh představuje a vede to k tomu, že srdce nestíhá a pacient začne mít větší obtíže než při normálním počasí.

Špatně výkyvy teplot snáší také pacienti s chronickým srdečním selháváním.

Jak pacientům, zvlášť se srdečními chorobami, radíte tropické dny přečkat?

Je potřeba vyvarovat se přímému slunečnímu záření a pobytu v horkých prostorách. Čím je místnost uzavřenější, méně v ní cirkuluje vzduch a je v ní větší vlhkost, tím je zátěž větší.

Důležité je také nezapomínat na dostatečnou hydrataci. Platí to pro všechny a pro pacienty se srdečním selháváním nebo ischemickou chorobou srdeční dvojnásob. U těch je to ale často problém, protože jim doporučujeme spíše příjem tekutin omezit, jelikož to zatěžuje oběhový systém selhávajícího srdce. V letních měsících je ale potřeba brát to v úvahu a restrikce nesmí být tak zásadní jako v době normálních teplot.

Jak člověk pozná, že je dehydratovaný? U čeho zpozornět?

Projevuje se to v první řadě malátností a únavou. Vypozorovat to můžeme i na frekvenci toho, jak často chodíme na toaletu a jak vypadá naše moč. Když je koncentrovaná, tak je tmavá. Tělo se brání ztrátě vody tím, že moč zhušťuje. U těchto věcí je potřeba se mít na pozoru. Při těžších stádiích, kdy se u člověka po pobytu na přímém slunci nebo v dusném prostředí objeví úpal nebo úžeh, je už pozdě.

Ve městě se lidé často setkají s tím, že jdou z horkého venkovního prostředí do klimatizovaného autobusu nebo tramvaje. Co to dělá se srdcem?

Každá změna teploty je zátěž, srdce se na to musí adaptovat. Proto také doporučujeme, aby rozdíl mezi klimatizovanými prostory – třeba v autě – a vnějším prostředím nebyl o mnoho větší než o 4 °C. Někdo říká dokonce 7 °C, což je poměrně hodně. Přechody by neměly být dramatické, ačkoliv jsou situace, kdy s tím nic nenaděláte. Třeba u veřejné dopravy. Jedna věc je ale doporučení a druhá, že máme všichni tendenci, když je venku horko, ochladit se – a čím rychleji, tím lépe. Je to ale často falešný pocit.

I nachlazení z klimatizace ale zatěžují imunitní systém a člověk může trpět řadou různých druhotných změn.

Takže prudké ochlazování se – třeba koupáním se v řece, studeném moři – nemusí být nejen pro kardiaky ideální?

Určitě to není ideální. Je to náraz pro oběhový sytém, a pokud srdce není zdravé, tak to nemusí dobře tolerovat. Občas se setkáváme s tím, že lidé, kteří vlezou do velmi chladné vody, mohou mít poruchy srdečního rytmu. V nejhorším případě dokonce srdeční zástavu. Občas se to děje, není to ale až tak častý problém.

Pacienti, kteří o svém onemocnění vědí, by se měli drastických přechodů vyvarovat stejně, jako jim nedoporučujeme saunování na vyšší teploty a přechod do ledového bazénu, kdy jim obrovským způsobem stoupnou hodnoty krevního tlaku a pro oběh je to velká zátěž.

Když se jdou někam vykoupat, neměli by to přehánět s tím, že se vrhnou z břehu do studené řeky nebo studeného bazénu. Mělo by to být pozvolné.

Češi vyráží rádi na cyklovýlety, túry do hor. Čeho se vyvarovat, aby si člověk nezadělal na kolaps?

Při jakémkoliv sportu je potřeba brát doplňování tekutin velmi vážně. Je to naprosto zásadní. V okamžiku, kdy se intenzivně potíme, tak ztrácíme nejen vodu, ale i minerály a ty nejde doplnit jen čistou vodou. Je potřeba používat iontové nápoje.

Zejména u cyklistiky při rychlejším pohybu a tom, jak nás ofukuje, nebývá pocit horka tak výrazný a spousta lidí podceňuje, že by měli vypít jeden nebo dva bidony za hodinu.

Další věc je ochrana hlavy před slunečním zářením. Cyklistické přilby mění svůj typ a charakter. Ukazuje se, že příliš ventilačních otvorů je někdy na škodu pro bezpečnost přilby. Na jednu stranu nás helma chrání, ale může omezovat to, jak se nám hlava ochlazuje. Hlavním pravidlem je ale nepřeceňovat své síly, a když to jde, tak odložit výkon do chladnějších hodin toho dne a vyvarovat se nejhoršího období kolem poledne.

Setkáváte se v kardiologických ordinacích v létě s některými problémy u pacientů častěji?

Pro infarkty jsou problematické spíš chladné měsíce, kdy se mění teplota výrazně směrem dolů a je vysoká vlhkost. V průběhu léta jsou to naopak pacienti, kteří mají chronické potíže typu ischemické choroby srdeční. Mají například anginu pectoris nebo za sebou mají bypass či angioplastiku koronárních tepen. U těchto pacientů vnímáme více komplikací v horkých letních měsících.

Stejně to platí o pacientech se srdečním selháním, kde dochází k výkyvům vyžadujícím upravení léčby. Většina situací se dá řešit ambulantně a kardiocentra jsou na lehce zvýšený přísun pacientů v letě připravená. Čísla nejsou až tak dramatická. Tím, jak budou teploty stoupat, se ale budeme dostávat do dat, která jsme dosud neznali a máme je z velmi horkých zemí, jako je Pákistán.