Šest let se snažila otěhotnět, pomohlo až umělé oplodnění. Dnes se těší ze tří potomků

Návštěvu reprodukční kliniky jí lékařka doporučila po třech letech marného snažení. Jenže ta na pár dobrý dojem neudělala. „Odradilo nás to natolik, že jsme se rozhodli nechat tomu přirozený průběh. Mysleli jsme si totiž, že to tak funguje ve všech centrech asistované reprodukce,“ vzpomíná žena.

Počít se jim ale stále nedařilo. Situaci neulehčovaly ani řeči příbuzných a známých, že už by konečně mohli založit rodinu. „Vnitřně jsem se s tím dost prala a tohle mi na psychice nepřidávalo. Po dalších třech letech mi bylo jasné, že přirozenou cestou se mi otěhotnět nepodaří,“ konstatovala Kateřina.

A tak začala pátrat na internetu, jaké jsou možnosti. Zaujala ji jedna z reprodukčních klinik v Brně. „Pan doktor, který se nás ujal, nám sice nemazal med kolem pusy, bylo na něm ale vidět, že má skutečně zájem nám pomoci,“ vypráví. Lékař vysvětlil, jaká vyšetření oba podstoupí, seznámil je s možnostmi léčby a metodami asistované reprodukce, které na klinice používají.

Vyšetření nakonec u jejího manžela odhalila snížený pohyb a kvalitu spermií. Podle lékaře tato komplikace sice úplně nebránila přirozenému početí, pravděpodobnost spontánního otěhotnění ale nebyla příliš vysoká. „Souhlasili jsme s umělým oplodněním. Podstoupila jsem tři cykly IVF. Otěhotnět se mi sice podařilo hned po tom prvním, plod se ale nevyvíjel. Druhý pokus nevyšel a úspěšný byl nakonec až třetí cyklus,“ přibližuje Kateřina, které se v roce 2016 narodila zdravá holčička.

S manželem si nechali zamrazit ještě další tři embrya, protože chtěli další děti. Po roce ale Kateřina otěhotněla přirozenou cestou. „Připadalo nám to jako zázrak. Vůbec by nás nenapadlo, že se to podaří. Narodil se nám chlapeček a poté ještě jedna holčička, opět po přirozeném početí,“ usmívá se šťastná maminka, která lituje, že se na kliniku reprodukční medicíny neobrátila dřív.

Z dat Národního registru asistované reprodukce vyplývá, že dochází k postupnému nárůstu cyklů IVF (in vitro fertilizace), jediný výkyv byl v roce 2020 během covidové pandemie. V roce 2022 se díky této metodě narodilo téměř pět procent dětí. Podle lékařů bude počet dětí ze zkumavky růst, především kvůli trendu zakládání rodiny v pozdějším věku.

„Stále více párů vyhledává odbornou pomoc při zakládání rodiny a tento trend bude velmi pravděpodobně pokračovat. Lidé odkládají početí do vyššího věku a narážejí pak na své biologické limity. Čas hraje zásadní roli zejména u žen. Kvalita vajíček postupně klesá a každý rok nad třicet pět let výrazně snižuje pravděpodobnost, že otěhotní,“ upozornil Pavel Otevřel, vědecký sekretář sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.

Žena může v Česku podstoupit umělé oplodnění nejpozději ve 49 letech, do 40 let hradí až čtyři cykly zdravotní pojišťovny. „Nad 43 let je ale úspěšnost léčby s vlastními vajíčky velmi nízká,“ dodává IVF specialistka Lenka Janáčková z Fakultní nemocnice Ostrava.

Problémům s plodností nečelí pouze ženy. Dlouhodobě klesá také kvalita mužských spermií, kterou ovlivňuje zejména životní styl. Mezi rizikové faktory řadí lékaři především kouření, nadváhu, nedostatek pohybu a nadměrné zahřívání varlat.

Páry, kterým se nedaří počít dítě přirozeně, mají k dispozici několik možností – od intrauterinní inseminace, což je zavedení spermií do dělohy, přes umělé oplodnění vlastními vajíčky a spermiemi až po umělé oplodnění darovaným embryem.