Hlavní obsah

Sebekontrola – tajemství mozku v boji proti demenci

3:27
3:27

Poslechněte si tento článek

Aktualizováno

Silná vůle a sebekontrola jsou pro někoho jen prázdná slova, která nic neznamenají. Vědci ale tvrdí pravý opak. Silná vůle, díky které si dokážeme například odepřít některé věci, je výrazným faktorem, který může udržovat lepší kognitivní zdraví v budoucích letech.

Foto: Profimedia.cz

Zvolit ve chvílích stresu či únavy rychlé potěšení ve formě sladkosti, nebo si raději dopřát vitamíny?

Článek

Silná vůle není žádným novým pojmem. O jejích více či méně důležitých výhodách se diskutuje již mnoho let. A to především co se týče ochoty odříkat si některé věci, respektive si neužívat jen okamžitá potěšení, ale dívat se na různé výhody i v delším časovém rámci, uvádí server Psychology Today.

Už v období let 1970–72 odborníci ze Stanfordovy univerzity prováděli u dětí tzv. marshmallow test, při kterém dostaly děti na výběr mezi tím, zda si sní jeden bonbon ihned, anebo počkají nějaký čas (cca 10–15 minut) a dostanou k tomu ještě jeden později.

Výsledky tohoto testu, který byl v průběhu let několikrát opakován různými odborníky u různých skupin dětí, ukazují, že lidská schopnost oddalovat okamžité potěšení může být zásadním faktorem při ochraně před časným nástupem příznaků Alzheimerovy choroby, demence a dalšími formami kognitivního poklesu v pozdějším věku.

Každodenní návyky, které ve skutečnosti poškozují váš mozek

Zdraví

„Představte si svůj mozek jako sval, který cvičením sílí. Pokaždé, když zvolíte dlouhodobý prospěch před okamžitým potěšením, v podstatě mentálně cvičíte. Toto cvičení zapojuje více oblastí mozku, včetně těch, které jsou zodpovědné za plánování, uvažování či řízení impulzů. Podobné pravidelné cvičení tak pomáhá udržovat svalovou sílu, která podporuje zdraví kognitivních funkcí po celý život,“ vysvětluje docent Bobby Hoffman z University of Central Florida, který se zabývá lidskou motivací.

Budoucí časová perspektiva

Podobné cvičení ale není jen o síle vůle. Klíčovou roli hraje i schopnost předvídat a plánovat budoucnost. Lidé, kteří tuto schopnost ovládají, mají tendenci činit zdravější rozhodnutí – lpí na zdravějším životním stylu, pravidelněji cvičí atd. Což ve výsledku přispívá k lepšímu zdraví mozku a nižšímu riziku zhoršení kognitivních funkcí v budoucnu.

Jak odborníci upozorňují, nejlepší na celé situaci je, že se uvedené schopnosti dají rozvíjet v každém věku. První základy mohou být položeny již v dětství (jako například uváděný marsmallow test), dospělí pak mohou své schopnosti posilovat vědomým cvičením a úsilím. Výsledkem je pak například lepší emoční regulace nebo efektivnější zvládání stresu.

Další zásadní roli pak sehrává fyzická aktivita, která hlavně u starších dospělých výrazněji zlepšuje kognitivní schopnosti.

„Jak bylo řečeno, budovat uvedené schopnosti lze v kterémkoli věku. Začněte ale v malém množství. Stanovte si malé dosažitelné cíle, začněte s těmi spolehlivě zvládnutelnými, čekací dobu pak následně prodlužujte. I malá rozhodnutí, která dnes uděláte, mohou mít pozitivní vliv na duševní pohodu a zdraví zítra,“ dodává na závěr Hoffman.

Komunikujme, abychom nebyli osamělí a netrpěli demencí

Sex a vztahy

Neléčený vysoký tlak zvyšuje riziko alzheimera, varují lékaři

Zdraví
Související témata:

Výběr článků

Načítám