Sdílení vlastní zkušenosti s nemocí pomáhá. Centra duševního zdraví vyhledává stále více lidí

Duševní nemoc vstoupila do života i Kateřině Zelené. Dokázala se ale zotavit a v centru duševního zdraví inspiruje ty, které vážné duševní onemocnění také zasáhlo.

„Určitě mi v práci pomáhá náhled na vlastní nemoc a sdílení vlastního příběhu s klienty. Dostáváme se k podobnými životním situacím, které máme společné a můžeme si o tom popovídat,“ řekla Novinkám.

V týmu Centra duševního zdraví v Ústí nad Orlicí pracuje jako takzvaná peer konzultantka a její zkušenost je pro klienty velkou pomocí.

„Dodávám jim naději na smysluplné prožití života a možná i vytyčování dalších cílů. Klienti jsou rádi, že je někdo vyslechne, že tam s nimi je,“ zdůraznila.

Chodby střediska zdobí motivační hesla a obrázky. V útulně zařízených místnostech se mohou členové centra scházet na společné terapie a kluby. Většina péče se ale odehrává v terénu.

„Primárně je centrum duševního zdraví terénní služba, což znamená, že za klienty jezdíme domů nebo do jiného prostředí, které si vyberou, může to být kavárna nebo park,“ vysvětlila Zuzana Kučerová, koordinátorka služeb organizace Péče o duševní zdraví.

Výhodou je především to, že lidé, kterým vstoupí do života duševní onemocnění, dostanou přístup k péči psychiatra, zdravotní sestry, klinického psychologa, ale i sociální pracovnice a dalšího personálu na jednom místě. Nemusí je vyhledávat jednotlivě.

„Společně za klientem domů jezdí zdravotní sestra i sociální pracovník a v případě, že se u něj zhorší zdravotní stav, tak to může vypadat i tak, že se za ním dopoledne otočí zdravotní sestra, odpoledne psychiatr a večer třeba opět zdravotní sestra, která ověří, že užil léky, které měl,“ přiblížila Kučerová.

Pracovníci centra pomáhají třeba i s vyřizováním žádostí pro úřady. Podporu zajišťují 90 klientům, navýšit plánují kapacity o třetinu.

Kontaktovat pracovníky mohou přímo lidé s duševním onemocněním. Častěji dojde ke kontaktu přes psychiatrickou nemocnici, praktického lékaře, úřady nebo i blízké. Na začátku je nutné vstupní vyšetření u psychiatra. Pokud zájemce splní podmínky, je na něm, jestli chce skutečně do centra vstoupit.

„Mohou se na nás obrátit i rodinní příslušníci, kteří mají pocit, že se s jejich manželem, manželkou, dítětem něco děje a požádají nás, abychom se s ním zkontaktovali a zjistili, jak bychom mu mohli pomoct,“ doplnila.

Cílem je, aby mohli žít lidé s duševní nemocí zodpovědně doma a byli přijímáni společností.

Potřeba center v poslední době roste. Předloni služeb využilo přes pět tisíc klientů, odhaduje výroční zpráva Aliance center duševního zdraví. Lidí s vážnými diagnózami, jako je schizofrenie, deprese nebo afektivní porucha, přibývá a dostupnost péče v některých regionech drhne. V centru v Ústí nad Orlicí i kvůli tomu snížili věkovou hranici pro přijetí na 16 let.

„Myslím si, že je péče pro klienty dnes daleko komplexnější. Spousta lidí má problém sehnat si ambulantního psychiatra, dobrá není ani dostupnost psychologů. U nás v centru se lidé dostanou k těmto službám najednou, což před tím v Orlickoústeckém okrese nebylo,“ soudí peer konzultantka Kateřina Zelená.

Psychiatr je navíc pro klienty dostupný v řádu dnů, nikoliv týdnů či měsíců.

Za posledních jedenáct let vzniklo v Česku 37 center. Po prvotním pilotním projektu spolufinancovaném Evropskou unií se další rozvoj zadrhnul. Nová postupně vznikají díky úsilí sociálně-zdravotních organizací a krajů.

Například spolek Péče o duševní zdraví otevřel už pět center ve dvou krajích – Královéhradeckém a Pardubickém. V roce 2022 tato centra podpořila 1089 klientů, loni už to bylo přes 1300.

„Tím, že má naše organizace už poměrně dost zkušeností a umíme si zmonitorovat potřeby klientů, tak jsme nechtěli čekat, až dojde reforma ze strany státu až do Pardubického kraje. Iniciativa vychází proto od nás,“ doplnil Petr Čada, vedoucí Centra duševního zdraví v Ústí nad Orlicí.

Původní plán ministerstva zdravotnictví byl zřídit sto center do roku 2030. Budování ale nechává stát na krajích, což situaci komplikuje, jelikož se přístup hejtmanů liší. Pro některé nejde o prioritu. I proto je v některých regionech pouze jedno centrum na celý kraj a zatím není jasné, zda se to po krajských volbách změní.