Hlavní obsah

S účastí v klinické studii, jež testuje nový lék proti rakovině, váhala. Teď je za ni ráda

Když na konci roku 2021 Vlasta Piačková z Mladé Boleslavi mířila na pravidelné mamografické vyšetření, strach z výsledků ji nesužoval, a tak nečekala, že lékaře uvidí dřív než na další prohlídce.

Foto: Ústav radiační onkologie FNB

Pacientka Vlasta Piačková a David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Článek

„Do týdne mi volali, že se paní doktorce něco nezdá, ať přijdu na sono, biopsii,“ vyprávěla žena, která v rámci klinické studie od července testuje nové léky proti zákeřné nemoci. Po důkladném vyšetření se dozvěděla, že se v prsu našly dva nádory a rakovina zasáhla i uzliny. V únoru podstoupila operaci v nemocnici v Hradci Králové, při které jí odebrali asi 25 procent ňadra.

Dojížděla na kontroly, chemoterapii, která pro ni představovala nejhoršího strašáka, se vyhnula. Každodenní šestitýdenní radioterapii podstoupila v Protonovém centru v Praze. Letos v dubnu dostala nabídku, že by se mohla zapojit do jedné z lékařských studií. „Trochu jsem zaváhala, abych nebyla pokusným králíkem. Ale doma jsme nakonec došli k tomu, že do toho půjdu,“ vyprávěla Piačková, která v září oslavila sedmdesáté narozeniny.

Nové léky na bázi hormonální terapie, které mají zabránit návratu rakoviny, bere od začátku letních prázdnin. „Dvě tablety musím užívat každý den ve stejnou hodinu, takže mám budíka nařízeného na sedm hodin ráno,“ popisovala s úsměvem, v čem procedura spočívá. Žádné vedlejší účinky nepociťuje, dokonce ji přestaly bolet klouby, které se předtím ozývaly.

Za léčbou letěla přes půl světa. Klinická studie dala nemocné Míše šanci na vyléčení

Domácí

Účast v klinické studii pro ni znamená také častější návštěvy v nemocnici na Bulovce, což jí nevadí. Bere jako bonus, že ji lékaři víc sledují. Protože patří mezi rizikové pacienty, hrozba návratu zhoubného onemocnění nad ní nepřestává viset. „Ze začátku jsem do Prahy jezdila jednou za tři týdny, teď se intervaly o něco prodlužují,“ popsala.

Přiznává, že když se diagnózu dověděla, byl to pro ni obrovský šok. „V rodině jsme to neměli, nic mi nebylo,“ krčila rameny. Vzpamatovat se pomohla rodina, přátelé. Za účast v klinické studii je ráda. „Ta nemoc se vyskytuje tak strašně často, kolem mě pomalu není rodina, kde by rakovinu neřešili,“ poznamenala.

Návod na samovyšetření prsu najdou zájemkyně na webu pacientské organizace Bellis, která pomáhá ženám v produktivním věku, jež procházejí nebo prošly léčbou spojenou s nádorovým onemocněním prsu.

Počet studií roste

Ve zdravotnických zařízeních v Česku se v současnosti odehrává 481 klinických studií, kdy se testují léčiva před registrací. Nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a dýchacích cest. Účastní se jich přes 16 tisíc pacientů a 2322 výzkumných týmů. Počet onkologických výzkumných projektů za poslední čtyři roky vzrostl o 40 procent na aktuálních 206.

Třicet jedna z nich cílí na výzkum nových léků v oblasti rakoviny prsu. Tuto diagnózu ročně vyslechne téměř osm tisíc českých žen. Díky úspěšnému výzkumu přibývají léky určené k léčbě rakoviny prsu, od roku 2020 se počet zdvojnásobil na 15 přípravků.

Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Davida Koláře výhody studií spočívají v tom, že pacient se může dostat k léčbě, na kterou by jinak čekal několik let, i ve velké úspoře pro zdravotnický systém, neboť náklady nesou firmy, které léky vyvíjejí. Vývoj nového léku zabere v průměru 10 až 15 let a stojí přes 30 miliard korun.

Do výzkumu se pacienti nejčastěji zapojují prostřednictvím svého ošetřujícího lékaře. „Klinická studie má přesné podmínky, takže ne vždy je možné vyhovět všem zájemcům,“ upozornila Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka. Bezplatnou online poradnu, která pomáhá zjistit, zda je člověk vhodný kandidát, lze najít na webu.

Lidem Tesařová vzkazuje, že se rozhodně nemusejí bát se zapojit. Užívat totiž budou léky, které se nacházejí ve třetí, poslední fázi výzkumu, kdy o nich odborníci vědí už téměř všechno. „Smyslem je ověřit účinnost proti standardní léčbě a případné nežádoucí účinky, aby mohl být registrován,“ dodala.

Onkoložka Hana Študentová: Na léčbu rakoviny nemá stát dostatek peněz, už teď je situace neudržitelná

Zdraví

K léčbě se většina žen s nádorem prsu dostane za tři týdny. Výhodu mají ty z velkých měst

Zdraví

Výběr článků

Načítám