Článek
Ledvinové kameny neboli usazeniny vápníku, solí a dalších minerálů se tvoří v ledvinách. Děje se tak v okamžiku, kdy dochází k nerovnováze těchto minerálů a při vyšší koncentraci začnou krystalizovat. Bolestivé bývá putování kamenů močovými cestami. Neděje se tak ale u všech vzniklých kamenů, někdy projdou močovými cestami zcela bez povšimnutí.
Příznaky ledvinových kamenů
Samotná bolest se pak také může projevovat od menší intenzity až po tu největší, a zatímco u někoho se bolest ozve v oblasti dolní části zad nebo v bocích, u někoho jiného vše začne bolestí v oblasti žaludku, třísel nebo pánve. S rozvojem problému se mohou přidat i další příznaky jako nevolnost, krev v moči či horečka.
Bolest ledvinových kamenů může trvat tak dlouho, dokud kámen putuje močovými cestami. Menší kameny (méně než 2 milimetry) mohou projít za osm dní nebo méně, zatímco větší kameny (mezi 4 a 6 milimetry) mohou projít za 22 dní nebo déle.
Někdy může dojít až k ledvinové kolice. Jedná se o náhlou, často extrémní bolest, ke které dochází v důsledku ucpání močových cest a člověk tak není schopen vylučování moči.
Na co všechno mohou upozornit bolesti zad
Dalšími příznaky mohou být i křeče, bolest břicha, bolest pod žebry, v boku či zádech, pocení, neklid a často také nevolnost či zvracení.
Příznaky ledvinových kamenů mohou být někdy podobné i jiným zdravotním problémům, jako jsou infekce močových cest, mimoděložní těhotenství (když se oplodněné vajíčko uhnízdí mimo dělohu) nebo torze varlat (kdy se varle otáčí a ovlivňuje průtok krve do šourku).
Riziko infekce
Při ucpání močových cest a nemožnosti vylučování moči může dojít ke vzniku bakteriální infekce. K ostatním projevům se pak přidává zimnice, horečka a extrémní únava.
Změny moči
Při ledvinových kamenech může docházet i ke změnám v moči. Kromě krve v ní (když má světle růžovou barvu) může moč i nepříjemně páchnout, být zakalená a člověk může mít i nutkání na močení.
Kdy je dobré neotálet s návštěvou lékaře
Pokud budete mít podezření na ledvinové kameny, je vždy lepší vyhledat lékařskou péči. Přestože v některých případech může dojít k samovolnému uvolnění kamenů a k jejich průchodu močovými cestami, mnohdy bez lékařského ošetření k úlevě nedojde. Navíc neřešením situace včas můžou vzniknout i další komplikace.
Vyhledat lékaře byste měli vždy, když:
- budete vylučovat jen malé množství moči či u vás dojde k neschopnosti se vymočit
- ozve se ostrá, silná nebo bodavá bolest
- v moči se objeví značné množství krve
- objeví se nevolnost a zvracení
- máte horečku či zimnici
Jak probíhá léčba
Při ledvinové kolice jsou první pomocí léky proti bolesti, léky uvolňující hladkou svalovinu v močovodech (tzv. spasmolytika) a dostatek tekutin. Při známkách infekce pak obvykle tyto léky již nezabírají a je nutná okamžitá hospitalizace nemocného.
Až 80 % všech kamenů se z těla vyloučí samo, a to do 72 hodin od koliky. Problémy obvykle činí větší kameny, které tak musí lékaři rozbít, v čemž jim nejčastěji pomáhá rázová vlna. Až pokud tato léčba nezabere, lékaři přistupují k chirurgické variantě.
Jak kamenům předcházet
Základním pravidlem prevence je dostatečný příjem tekutin, které pomohou naředit moč a tím výrazně snížit riziko tvorby kamenů. V případě nedostatku tekutin tělo produkuje moč s vyšší koncentrací minerálních látek a odpadních produktů a právě z nich se pak mohou utvářet krystaly a následně i ledvinové kameny.
Doporučuje se pít především čistou vodu bez cukru a chemických přídatných látek, která by měla tvořit polovinu přijatých tekutin. Podle nutriční terapeutky Miroslavy Matějkové se nemusíte bát pít ani přírodní minerálky. Vyšší obsah draslíku ve vodě vede k alkalizaci moči a zvýšenému vylučování citrátu, stejně jako vyšší obsah magnézia.
Pitný režim by měl být pestrý, proto střídejte i bylinné čaje, ovocné šťávy (kromě jablečného a grepového džusu) a mléko.
Nevhodné jsou naopak nápoje obsahující kyselinu fosforečnou, tj. kolové nápoje, nebo cukr, protože zvyšují riziko vzniku kamenů.
Pakliže znáte složení samotných kamenů, je dobré upravit i jídelníček. Nejčastěji se u nemocných objevují kameny ze šťavelanu vápenatého a z kyseliny močové.
Nutriční opatření u kamenů
- Ze šťavelanu vápenatého (kalciumoxalátové)
Těmto pacientům se doporučuje snížit příjem živočišných bílkovin, tedy masa a masných výrobků (jedna porce masitého pokrmu by neměla překročit hmotnost 100 g za syrova, vhodné je také zařadit do jídelníčku 2–3× týdně bezmasé dny) a omezit konzumaci potravin obsahujících šťavelany.
Vysoký obsah této látky má špenát, zelí, rebarbora, fazole, grepy a pomeranče, čokoláda, kakao a silný černý čaj.
Pacienti s ledvinovými kameny ze šťavelanu vápenatého by naopak měli přijímat větší množství vlákniny, ideálně pravidelnou konzumací vhodného čerstvého ovoce a zeleniny ke každému dennímu chodu. Dostatek vlákniny je také v sušeném ovoci, mandlích, hnědé rýži, celozrnném pečivu, ovesných vločkách.
Důležitý je i příjem vápníku, ale na střídmé hranici (600–800 mg denně, rozdělený do několika dávek).
- Z kyseliny močové (urátové)
Pacienti s těmito kameny by měli omezit potraviny, které obsahují vyšší množství purinů, např. vnitřnosti, uzeniny, rybí konzervy, masa mladých zvířat, kořenicí směsi, luštěniny, špenát, reveň. Absolutně nevhodný je alkohol.
Naopak velice vhodné je zařadit do pitného režimu alkalické léčivé minerálky, které obsahují větší množství zásadotvorných minerálních látek a napomáhají tak vyrovnávat pH moči.
Alkalizovat moč, která je u pacientů s kameny z kyseliny močové velmi kyselá, napomáhají také brambory, všechny druhy zeleniny a ovoce, mléko a výrobky z celozrnné mouky.