Pronásledování či škrcení. Nejčastější obsah zlých snů

Zatímco některé sny mohou být jen odrazem toho, jak náš mozek třídí události předchozího dne, jiné, zejména pak noční můry, mohou být způsobem, jakým naše mysl reaguje na výzvy a emocionální konflikty v reálném životě.

Americký psycholog Mark Travers popsal pro server Psychology Today dva nejčastější typy nočních můr.

Ve snech o pronásledování se odehrávají většinou situace, kdy nás pronásleduje buď nějaká neznámá postava, hrozivé zvíře, nebo třeba nějaká děsivá nehmotná síla. Pocit nebezpečí, který si někdy po probuzení vybavíme, bývá okamžitý, bez ohledu na to, jak dlouho nebo jak úspěšně před někým (něčím) utíkáme.

Studie zveřejněná letos v červenci v časopise Frontiers in Psychology zjistila, že takové sny bývají spojovány s reálnými zkušenostmi s negativními vztahy s ostatními.

Odborníci tvrdí, že podobné sny lze vysvětlit tzv. teorií simulace hrozeb, podle níž sny plní v takovém případě evoluční funkci tím, že simulují ohrožující situace ve snech a připravují nás na reakce v reálném světě.

Emocionální hrozba konfliktu nebo nespokojenosti ve vztahu v reálném životě může vyvolat potřebu připravit se na konfrontaci nebo různé emocionální otřesy. Když zažijeme napětí nebo nesoulad ve svých sociálních interakcích, naše mysl pak může simulovat podobné scénáře „pronásledování“ jako způsob zpracování daných emočních hrozeb.

Navíc zmíněná teorie naznačuje, že takové sny nejsou jen nahodilé události, ale jsou hluboce zakořeněny v potřebě přežití našich dávných předků.

Sny s touto tematikou bývají mnohdy ještě o něco děsivější než ty o pronásledování. Nedostatek kyslíku, pokud nás někdo cizí škrtí, popřípadě opět nějaká tajemná síla, je stejně tak znepokojivý jako třeba pobyt v malé místnosti, kde pomalu dochází vzduch.

Obsahově podobné to může být i v případě, že se ve snu objeví situace, kdy nám někdo třeba drží hlavu pod vodou a my se nemůžeme nadechnout.

Jak vysvětluje studie provedená izraelským týmem vědců, sny o dušení jsou spojeny s prožíváním psychické úzkosti a také obecnými poruchami spánku v bdělém životě.

Lidé trpící například spánkovou apnoe (dochází při ní k opakovaným zástavám dechu během spánku) potvrzují sny o dušení častěji než lidé bez této poruchy.

Jak k tomu odborníci dodávají, hlubší význam našich nočních můr může nabídnout cenné poznatky o naší emocionální, fyzické i psychické pohodě. Dává tak důkaz toho, že naše tělo a mysl jsou složitě propojeny.

Pokud tedy zažíváme noční můry častěji, než bychom chtěli, je dobré prozkoumat veškeré nevyřešené konflikty nebo stresory v našem životě.