Proč se některým lidem vrací rakovina

Podle údajů Národního onkologického programu je v České republice ročně diagnostikováno zhruba 87 tisíc nových případů rakoviny s tím, že každých 20 minut na ni jeden člověk zemře. Optimistické je, že se v posledních letech kontinuálně zvyšuje počet vyléčených pacientů. Je však i mnoho těch, kterým se nádory vrací. Odborníci pak mluví o recidivě nebo také o relapsu onemocnění. Bohužel právě nejvíc pacientů do dvou let od ukončení původní onkologické léčby umírá právě z důvodu, že se jim rakovina vrátí.

Šok, strach, vztek, lítost… To jsou nejčastější reakce lidí, kteří si vyslechnou diagnózu onkologického onemocnění. Dozvědět se, že se obávaná rakovina vrátila, bývá pro mnohé pacienty mnohdy větší stres, než když tuto skutečnost slyší poprvé. Nejistota je zpátky a spolu s ní i obavy o budoucnost umocněné tím, že člověk ví, co ho v rámci léčby čeká. Z pacienta v remisi se tak stává pacient s recidivou, což je návrat nemoci, která již byla vyléčena nebo jejíž příznaky vymizely. O slovo se však přihlásily rakovinné buňky, jež původní léčba nezlikvidovala, i kdyby jich bylo jen pár. Nebo jen jediná…

„Nádorové buňky mutují a mají tendenci vytvářet kolonie nových buněk, které mají trochu jiné vlastnosti. My tedy můžeme vhodně zacílit léčbu na některé z nádorových buněk, ale jiné kvůli svým odlišným vlastnostem uniknou. Tím, že ty jedny vyhubíme, ty druhé získají evoluční výhodu a mohou se dále množit,“ vysvětluje profesor Aleksi Šedo, přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK a šéf Národního ústavu pro výzkum rakoviny.

Podle něj nádor dokonce dokáže přitahovat buňky imunitního systému a zároveň je přimět k tomu, aby proti němu nepůsobily. Tomu se říká lokální imunosuprese. Některé nádory dokonce ovlivňují imunitu v celém těle.

Jeho slova potvrzuje docentka Hana Študentová z Onkologické kliniky FN Olomouc: „U některých pacientů je léčba úspěšná a může to vydržet i několik let. Někdy si ale nádor vytvoří jiný způsob, kterým se naučí přežívat. Není totiž statický. Jak ho léčíte, postupně se mění a přizpůsobuje novým podmínkám a stává se rezistentním. Zablokujete mu jednu dráhu a on si najde jinou,“ vysvětluje onkoložka s tím, že největší šance na jeho zničení je na začátku léčby.

„Je důležité, aby byla buňka aktivní, kdy je na léčbu citlivá. Pokud se nedělí a je vlastně v klidové fázi, můžete s ní dělat, co chcete, ale nic se jí nestane,“ dodává docentka Študentová.

Rakovinné buňky mohou určitou dobu zůstat neaktivní a vypadá to, že je člověk zcela zdravý. „Pak ale může dojít k tomu, že se „probudí“ a vytvoří metastatické ložisko, například v blízkosti původního nádoru. Může k tomu přispívat třeba nějaký chronický zánět v těle, což je téma, o kterém se nyní hodně diskutuje. Nádorovým buňkám se v zánětu dobře daří, dokážou se v něm vlastně schovat a využít jej ve svůj prospěch. Proto nejsme schopni tu jednu dvě buňky v těle vidět. To až pak, ve chvíli, kdy se vytvoří nový nádor,“ vysvětluje vědkyně, doktorka Lenka Bešše z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Národního ústavu pro výzkum rakoviny, kde vede výzkumnou skupinu zaměřenou na imunoterapii nádorů.

Nový nádor může být na stejném místě, ale stejně tak může vyrůst jinde. Odborníci jej pak pojmenují podle oblasti původního ložiska. Například o rakovině plic, která se později objevila v játrech, hovoří jako o recidivě rakoviny plic s metastázami do jater.

Každý člověk je jiný, stejně tak jako jsou odlišné nádory a jejich chování. Roli hraje více faktorů, ať už je to například reakce na nádor samotný, nebo na jeho léčbu. Žít s pocitem, že se může rakovina vrátit, bývá náročné jak pro samotného pacienta, tak i pro jeho blízké. Žádný lékař totiž stoprocentně nezaručí, že nemoc nepropukne znovu.

Pozitivní je, že každým dnem, kdy je člověk v remisi, se snižuje riziko recidivy. U většiny karcinomů, které se vrátí, se tak stane během prvních přibližně dvou let po léčbě. Po 5 letech je pravděpodobnost recidivy ještě menší. Důležité je dodržovat pokyny lékařů a pečovat nejen o své fyzické, ale také psychické zdraví.

Žádný lékař nemůže s jistotou tvrdit, že člověk neonemocní rakovinou. Moderní způsoby léčby a postupující vědecký výzkum ale šanci na úplné vyléčení zvyšují.

„V současné době se začíná stále více uplatňovat precizní onkologie, kdy u konkrétního pacienta po vyčerpání standardních léčebných možností při podrobné znalosti charakteristik jeho nádoru opravdu víme, jaké konkrétní mutace v jakých genech zasahujeme, a tím pádem můžeme do jisté míry odhadnout perspektivu vývoje nemoci. Onkolog se navíc dívá nejenom na parametry daného nádoru, ale hodnotí ho v kontextu s celkovým stavem pacienta. S ohledem na tyto skutečnosti pak dokáže takzvaně ušít léčbu pacientovi na míru,“ říká profesor Ondřej Slabý, přednosta Biologického ústavu LF Masarykovy univerzity v Brně a zakladatel Centra precizní medicíny ve FN Brno, jehož výzkumný tým je taktéž součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny.