Příliš mnoho zeleniny, přetrénování a další chyby v oblasti zdravého životního stylu

Zde je několik z nich, které vám mohou bránit v tom, abyste se cítili co nejlépe, a také tipy, jak zaujmout vyváženější přístup ke zdraví.

Influenceři, celebrity a další vlivné osobnosti často doporučují pít vodu s citronovou šťávou. Běžně se doporučuje jako ranní nápoj, kterým můžete nastartovat den, a je oslavována pro své schopnosti podporovat optimální hydrataci, trávení, detoxikaci a hubnutí a také pro vysoký obsah vitaminu C. Při nadměrné konzumaci však může citronová voda přispívat k zažívacím potížím, pálení žáhy a nevolnosti.

Dalším potenciálním rizikem je eroze zubní skloviny, jelikož citron je velmi kyselý a časté užívání může mít podle Americké asociace zubních lékařů škodlivý vliv. Mějte na paměti, že tyto účinky pravděpodobně souvisejí s konzumací velkého množství citronové vody v průběhu dne a nikoliv s tím, že si ráno dáte malé množství.

Pokud si po ránu dáte šálek citronové vody, pravděpodobně se nemusíte obávat (pokud nemáte sklony k pálení žáhy). Chcete-li však ochránit své zuby, po vypití si je dobře opláchněte čistou vodou a chvíli počkejte, než si je vyčistíte pastou.

Jablečný ocet, který se vyrábí přidáním bakteriálních kultur a kvasinek do jablečné šťávy, je na sociálních sítích hojně propagován kvůli zdravotním výhodám, jako je prevence cukrovky, obnova zdraví střev a podpora hubnutí.

V poslední době je také užívání jablečného octa před jídlem spojováno s lepší kontrolou hladiny cukru v krvi.

Dietologové nicméně lidi nabádají k opatrnosti. Doslova pak varují předtím, aby lidé konzumovali neředěný jablečný ocet, který může poškodit jícen a zubní sklovinu!

„Jeho pití nalačno může být pro trávicí trakt dlouhodobě náročný, zvláště u lidí, kteří jsou náchylní na pálení žáhy. Co se týče tvrzení o zdraví střev, přínos probiotik je přinejlepším minimální. Pro své zdraví uděláte mnohem víc, budete-li konzumovat fermentované potraviny, jako je jogurt, kefír či kysané zelí,“ upozorňuje lékařka Jaclyn Londonová.

Pokud už si chcete dopřát jablečný ocet, pak jako přísadu do nápoje. Stačí zředit lžíci ve sklenici vody. Dále můžete jablečný ocet přidat do salátového dresinku, marinády či jako zvýrazňovač chutě u rýže.

Ano, konzumace zeleniny je jednou z nejlepších věcí, které můžete pro své zdraví udělat. Pokud vás však od doby, kdy jste začali zvyšovat příjem zeleniny, začalo trápit nadýmání a plynatost nebo zažívací potíže, zácpa či průjem, může to být známkou toho, že to se zeleninou přeháníte.

Zelenina je plná vlákniny, která je klíčová pro pocit sytosti, stabilní hladiny cukru v krvi a pravidelné trávení. Doporučuje se, aby zdravý dospělý člověk denně přijal 19-38 gramů vlákniny. Pokud však náhle přejdete ze stravy s nízkým obsahem vlákniny na stravu s vysokým obsahem vlákniny, zejména pokud současně nezvýšíte příjem vody, můžete pociťovat plynatost, nadýmání a křeče. K tomu může dojít i v případě, že konzumujete více než 50 gramů vlákniny denně.

Složky obsažené v brukvovité zelenině, jako je brokolice, květák, kapusta a zelí, jsou také spojovány s plynatostí a nadýmáním, protože mohou být obtížně stravitelné. Důvodem, proč může být brukvovitá zelenina těžko stravitelná, je rafinóza, oligosacharid, na jehož trávení nemáme jako lidé enzym. Než se strávená potravina obsahující rafinózu dostane do tlustého střeva, bakterie v tlustém střevě ji začnou rozkládat (neboli fermentovat), což má za následek plynatost a nadýmání.

Pro harmoničtější trávení, zejména pokud se snažíte zvýšit příjem zeleniny, zařazujte množství zeleniny do jídelníčku postupně.

Existují i další možné důvody, proč by vysoký příjem zeleniny mohl způsobovat potíže, jako je například základní nesnášenlivost specifických sacharidů obsažených v některých druzích zeleniny – možná jste slyšeli o tzv. FODMAPS (zkratka pro skupinu fermentovatelných sacharidů s krátkým řetězcem, které v těle nejsou plně absorbovány, a proto je bakterie velmi snadno fermentují, což může způsobit značné trávicí potíže).

Pokud jste si všimli, že máte v souvislosti s konzumací zeleniny zažívací potíže, poraďte se se svým lékařem, který vám může poskytnout poradenství a řešení případných problémů.

Dostatek vody je pro optimální fungování organismu klíčový. Podle Londonové ale stejně jako nedostatek tekutin, tak i nadbytek může organismu škodit. Proto by lidé měli být obezřetní i v rámci výzev na sociálních sítích, které lidi nabádají, aby v rámci diety konzumovali jeden galon (3,785 litru) vody. Zatímco pro někoho může být toto množství přínosem, jiným již může ubližovat.

Nadměrná hydratace může vést k nebezpečnému zdravotnímu stavu známému jako hyponatremia, při němž se krev zředí natolik, že se sníží hladina sodíku. Hyponatremia může způsobit závažné vedlejší účinky včetně křečí, kómatu, a dokonce i smrti.

Nejste si jisti, zda konzumujete správné množství tekutin? Londonová doporučuje zkontrolovat si moč. Měla by mít světle slámovou barvu. Pokud je tmavě žlutá, může to být znamení, že musíte pít více vody, a pokud je velmi světlá, až téměř čirá, může to být znamení, že to s pitím přeháníte. Mějte ale také na paměti, že některé léky a doplňky stravy mohou změnit barvu vaší moči.

Někteří výživový poradci doporučují u vajíček preferovat konzumaci bílků a naopak konzumaci vaječných žloutků minimalizovat.

Bílky obsahují bílkoviny a mají nízký obsah kalorií. Ve žloutcích však najdete klíčové živiny, jako je vitamin A, vitamin B-12, vitamin D a cholin, který je nezbytný pro funkci mozku. Žloutky navíc obsahují karotenoidy lutein a zeaxantin, které jsou důležité pro zdraví očí.

„Vejce jsou vysoce kvalitní bílkovinou. Téměř polovina bílkovin ve vejci se nachází ve žloutku. V jednom velkém vejci je přibližně 70 kalorií, 5 gramů tuků a 6 gramů bílkovin. Pokud se obáváte cholesterolu ve vejcích, studie ukazují, že pravidelná konzumace vajec není spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění,“ upozorňuje lékařka Melina Jampolisová.

Kolik vajec je tedy bezpečné sníst? Podle americké kardiologické asociace se za přiměřenou dávku považuje jedno vejce denně. „Vegetariáni si mohou dopřát vyšší množství, protože jejich strava obsahuje méně zdrojů cholesterolu,“ dodává Jampolisová.

Vynecháváte jídlo, abyste snížili množství kalorií? Existuje několik důvodů, proč se vám to může vymstít. Jedním z nich je, že se mnoho lidí nakonec přejídá nebo bojuje s nutkavým mlsáním. Mohou mít také potíže s uvědomělým rozhodováním, když dostanou příliš velký hlad. Dlouhodobé vynechávání jídla může dokonce narušit metabolismus.

„Nejčastěji může dojít ke zpomalení metabolismu, ztrátě důležitých živin, zvýšenému hladu a potenciálnímu přejídání, úbytku svalové hmoty a kolísání hladiny cukru v krvi,“ varuje odbornice Tina Haupertová.

Všechny tyto faktory mohou vést k tomu, že po obnovení běžných stravovacích návyků dojde ke ztrátě hmotnosti, nebo dokonce k jejímu nárůstu.

Místo toho Haupertová svým klientům radí, aby se zaměřili na kontrolu porcí a pravidelnou, vyváženou stravu během dne. Vyváženost bílkovin, tuků a komplexních sacharidů v jídle a pití dostatečného množství vody vám pomůže k tomu, že během dne zůstanete spokojení a plní energie.

Pokud je pro vás těžké vzdát se vynechávání jídla, bojíte se jíst více nebo jste si všimli, že máte nezdravý vztah k jídlu nebo svému tělu, obraťte se na nutričního specialistu či dietologa, který vám pomůže podpořit zdravější a klidnější myšlení.

Aktivita je důležitá pro celkovou pohodu, ale vaše tělo také potřebuje čas na odpočinek a regeneraci.

„Přetrénování je velmi časté a mnoho z nás ignoruje jeho příznaky po mnoho let, dokud nezpůsobí trvalé škody na našem zdraví,“ upozorňuje Haupertová, která se přiznala, že s přetrénováním má osobní zkušenosti.

Přemíra cvičení může působit v mnoha ohledech proti vám a vzdálit vás od vašich cílů v oblasti zdraví a kondice. „Přetrénování může vést ke zvýšenému riziku zranění, únavě (fyzické, psychické i emocionální), poruchám spánku, ztrátě svalové hmoty, hormonální nerovnováze, potížím s regenerací po tréninku, špatnému sportovnímu výkonu, potlačení imunitních funkcí, snížené regulaci štítné žlázy a dalším problémům,“ varuje Haupertová.

Doporučuje plánovat pravidelné dny odpočinku, aby se tělo plně zotavilo. „Spánek je pro regeneraci také důležitý, takže se snažím spát 8 až 9 hodin denně,“ dodává. Nakonec je důležité poslouchat své tělo a věnovat pozornost tomu, jak se po tréninku cítíte.

Při plánování cvičení si vytvořte komplexní tréninkový plán, který podporuje sílu, flexibilitu a vytrvalost a zároveň předchází zraněním z přetížení. Střídejte svalové skupiny, aby nedocházelo k přetěžování jedné skupiny, a zařaďte i kruhový trénink a regenerační aktivity. Pokud například rádi běháte, vyvažujte běhání silovým tréninkem, pilates a strečinkem.

Den odpočinku však nemusí znamenat celodenní sezení u televize (pokud to ovšem ten den opravdu nepotřebujete). Mezi oblíbené aktivity pro aktivní odpočinek patří chůze, jemná jóga, lehká turistika, plavání, tanec, strečink a protahování svalů na masážním válci (rolleru).

Věnujte pozornost tomu, co vašemu tělu dělá dobře, a pokud se vám nedaří najít rovnováhu, vyhledejte pomoc u odborníka.