Článek
„Na konci prohlídky, což je za mě nejpodstatnější, by měl lékař zhodnotit výsledky vyšetření a udělat plán léčebných a režimových opatření pro pacienta na další dva roky,“ vyzdvihl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
„Měl bych pacientovi vysvětlit, co mu je, jak ho budeme léčit, co by pro zlepšení měl udělat on sám, a udělat nějaký plán s cílovými hodnotami, třeba na kolik by měl snížit cholesterol,“ přiblížil nový individualizovaný model péče o pacienty.
Na pravidelnou prohlídku chodí každé dva roky asi 60 procent obyvatel. Zájem se zvyšuje, i díky podmíněným příspěvkům od zdravotních pojišťoven, ale stále je dost těch, kteří je ignorují a na chronické nemoci se u nich nepřijde včas.
A na to se ordinace od ledna zaměří více. Rozšíří se výčet i četnost laboratorních vyšetření, která se budou dělat vždy nově registrovaným pacientům, a pak při dosažení určené věkové hranice.
Třeba cholesterol se bude nově měřit i u pětadvacátníků. Dosud se zjišťoval v 18 letech a pak až ve 30 letech, čímž vznikl velký rozestup. Totéž by mělo platit pro zjišťování hladiny cukru a tuků v krvi.
Anketa
Nabírat budou nově lékaři i krevní obraz, což se dosud nedělalo. „Asi dvacet procent žen má anémii, a toto by mohlo pomoci s včasným záchytem,“ zmínil Šonka.
Díky přesnějšímu vyšetření a zjišťování poměru vybraných látek v moči budou moci včas odhadnout také špatnou funkci ledvin a začít ji léčit.
EKG už ve 30 letech
Hlídáním vybraných látek v těle budou sledovat i prvopočátky srdečního selhání. „Umíme jej zachytit u lidí, u nichž se to zatím klinicky neprojevuje, pomocí markeru, který by se měl od 50 let vyšetřovat každé dva roky, a poté je odešleme ke kardiologům,“ nastínil Šonka.
Úplnou novinkou bude vyšetřování lipoproteinu (a) z krve, s jehož pomocí se dají vytipovat pacienti s poruchou metabolismu tuků a vyšším rizikem infarktu. Při vyšší hladině hrozí častěji ucpání a poškození cév.
„Je to vyšetření, které se bude dělat jednou za život, protože se ta hodnota nemění. Buďto je vysoká, nebo nízká. Identifikujeme tak pacienta s vyšším rizikem, kterého bychom si pak měli adekvátně hlídat a léčit. U žen se vyšetření bude opakovat ještě jednou po menopauze,“ upřesnil lékař.
ProŽeny.cz
Častěji budou lékaři pacientům měřit také EKG. Dnes se dělá poprvé ve 40 letech a následně každé čtyři roky. Nově se začne už při vstupním vyšetření a pak ve 30 letech, následně každé čtyři roky a při dosažení 40 let každé dva roky.
Zajímat se budou lékaři nově i o to, jestli byl dotyčný na prevenci u zubaře, ženy na gynekologii a zda se zapojil do populačního programu pro včasný záchyt rakoviny. „Pokud zjistím, že nebyl, měl bych mu to doporučit,“ dodal Šonka.
Finální znění vyhlášky zatím ministerstvo nevydalo, ještě probíhají připomínky. Počítá však s účinností od 1. ledna 2026.
Podle resortu bude brán větší ohled na rizika nemocí u daného pacienta a individuální přístup. „Návrh novely vyhlášky je také zaměřen na prevenci onkologických onemocnění s důrazem na screeningové programy a programy časného záchytu onkologických onemocnění, ale také osteoporózy a demence,“ doplnil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Aktuálně hrazené preventivní prohlídky
- U praktického lékaře: jednou za 2 roky (od 18 let)
- U stomatologa: jednou za 1 rok (od 18 let ) + 1× za rok také pravidelná prohlídka, nikoliv preventivní; těhotné 2× v průběhu těhotenství
- U gynekologa: jednou za 1 rok (od 15 let)
Další plně hrazená vyšetření:
- Vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi – v 18 letech, dále ve 30, 40, 50 a 60 letech
- Vyšetření hladiny cukru v krvi – v 18 a 30 letech, od 40 let každé 2 roky
- Vyšetření EKG – od 40 let jednou za 4 roky
- Test na okultní krvácení ve stolici – od 50 do 55 let každý rok, poté jednou za 2 roky
- Vyšetření ledvin (u diabetiků, hypertoniků nebo kardiaků) – od 50 každé 4 roky
- Screeningová kolonoskopie – od 50 let každých 10 let
- Mamografické vyšetření – od 45 let každé 2 roky
- Screening karcinomu děložního hrdla – od 15 let jednou za rok (možné výjimky)
- HPV test – ve 35 , 45 a 55 letech
