Pravdy a mýty o únavě a odpočinku

Nejsme zvířata, nepotřebujeme v zimě spát. To platí jen částečně. Sice nebydlíme v norách, ale únava, kterou cítíme v těchto krátkých a studených dnech, vychází z našich biologických hodin. Jsme tak nastaveni už od pravěku, že v zimě se víc odpočívá, protože je dlouho tma a nedá se nic moc dělat.

Když jsem unavený, pomůže se natáhnout. Pokud vás utahala manuální práce, tak to platí na sto procent. A ideální by bylo, kdybyste k tomu přidali masáž… Lidem, kteří pracují duševně, ale únavu lépe pomůže zahnat fyzická aktivita. Únava však může znamenat i něco jiného než jen přetažené tělo či mysl. Například pacienti s diagnózou spánkové apnoe bývají velmi unavení, protože jejich tělo ve spánku neregeneruje. Pokud tedy za únavou cítíte víc než jen důsledek životního stylu, konzultujte svůj stav s lékařem.

Káva, nebo energy drink? Obojí únavu na chvilku přehluší, ale ta nezmizí, nakonec si odpočinek stejně budete muset dopřát. Pokud jde o životabudiče, káva je určitě lepší než sklenička vína nebo energetický drink. Mnohé studie potvrdily, že pět až sedm šálků kávy denně nevadí. U alkoholu či energetického drinku si ale koledujete o závislost.

Padáte únavou? To často říkáme s nadsázkou, nicméně padnout únavou člověk skutečně může, vidíme to například v cíli maratonu. Běžec protne pásku a zhroutí se k zemi. Je to přirozená reakce organismu na extrémní výkon. Není to ale nebezpečné, pokud je tělo trénované, brzy se z toho vzpamatuje. Existují ale lidé, kteří jsou nesmírně unavení i po krátké procházce, což může být jeden z příznaků chronického únavového syndromu.

Chronický únavový syndrom nastupuje plíživě. Opak je pravdou. Není to tak, že by vznikl z velké fyzické nebo psychické zátěže, která vás postupně vyčerpává. Na počátku je většinou viróza, ze které se dotyčný už nikdy tak docela nevzpamatuje.

Typický příznak chronického únavového syndromu je stav, kdy v podstatě ze dne na den přestanete zvládat věci, které jste před zmíněnou virózou dělali bez problémů. Takto postižený člověk možná nevypadá na první pohled unaveně, ale stačí, když se jde projít, a pak se z procházky dva dny vzpamatovává.

Když se nebudu přepínat, zůstanu zdravý. Pokud jde o chronický únavový syndrom, je spíš důležité důsledně doléčovat virózy. Už jako malým nám paní doktorka říkala, že dva týdny po nemoci nemáme cvičit. To bychom měli dodržovat i teď. Což se bohužel moc neděje, protože tlak na výkon je obrovský, a tak se snažíme nemoc překonat v co nejkratším čase.

Hodně se o tom začalo mluvit během covidu, kdy se ukázalo, že i po vyléčení primární nákazy zůstávali lidé i nadále ve stavu malátnosti a únavy. Začalo se mluvit o postcovidovém syndromu, což je v podstatě totéž co chronický únavový syndrom. Vždy jde o to, že po prodělání virózy se něco stane s naším imunitním systémem.