Pravdy a mýty o stresu

Ano, nízká míra stresu, eustres, jinak řečeno „dobrý stres“, zvyšuje aktivitu organismu, pomáhá se soustředěním a vede k lepším výkonům.

Distres neboli „špatný stres“ představuje pro organismus již nadměrnou zátěž a může způsobit zdravotní komplikace. Je dobré si uvědomit, že stres je jak psychický - například v souvislosti se zaměstnáním nebo vztahy, tak i fyzický, související s nadměrným fyzickým úsilím.

Ano, reakce na stres je u každého jiná. Rozhoduje genetika, temperament, zkušenosti, výchova, odolnost, fyzické zdraví nebo sociální prostředí. Každý máme jinou fyzickou reakci na stres - někdo je agresivní (boj), jiný uteče (útěk) nebo zůstane paralyzován (zamrznutí).

Alkohol sice může vést k uvolnění, ale také k závislosti. Navíc má negativní vliv prakticky na celé tělo. Jeho dlouhodobá zvýšená konzumace zvyšuje riziko kardiovaskulárních i onkologických onemocnění. Má přímý vliv na vznik nejméně sedmi druhů rakoviny. Navíc způsobuje nemoci trávicí soustavy, onemocnění jater, poškození mozku, nadváhu, úbytek kostní hmoty i oslabení imunity.

Pozitivní vliv nemá ani na duševní zdraví, jelikož může být spouštěčem nejrůznějších duševních onemocnění včetně úzkostí, deprese, psychóz či demence.

Zvláště riziková je pak kombinace alkoholu s jinými návykovými látkami či léky. Proto doporučujeme najít si jiný druh relaxace, jako jsou cvičení, meditace nebo procházky.

Stres ovlivňuje každou část našeho těla. Mezi jeho fyzické projevy patří vedle bolestí hlavy také bolesti svalů, bolest na hrudi, únava, snížené libido nebo problémy se spánkem. Objevit se mohou také psychické projevy, jako jsou úzkosti, pocity smutku nebo zahlcení, výbuchy vzteku či přejídání nebo nedostatečné přijímání potravy.

To je velmi individuální. Obecně lze říct, že akutní stres, který trvá krátkodobě, může zvýšit hladinu cukru v krvi a tím snížit pocit hladu a chuti k jídlu. Dlouhodobý stres ale spíše chuť k jídlu podporuje.

Každý člověk je jinak odolný. Někdo si dokáže poradit sám, někomu pomohou relaxační techniky a správně nastavený systém odpočinku a zátěže. Někdo bude potřebovat psychoterapii.

Jestliže člověk cítí, že by ocenil si o svém problému s odborníkem promluvit, ať určitě neváhá a odbornou pomoc vyhledá. Není to ostuda ani žádné stigma.

Stres může způsobit nástup infarktu, i když není jeho přímou příčinou. V rámci prevence infarktu ale doporučujeme zejména přestat kouřit, pravidelně se hýbat, dostatečně spát a jíst zdravou a vyváženou stravu.