Hlavní obsah

Podcenit příznaky mrtvice se nemusí vyplatit. Objevit se mohou po padesátce, ale i ve dvaceti

Cévní mozková příhoda neboli mrtvice ročně zasáhne zhruba 23 500 Čechů, častěji ženy než muže. Více než 70 procent lidí však nedokáže příznaky mrtvice rozpoznat, ačkoliv je to pro záchranu života klíčové. Každá hodina navíc bez pomoci zvyšuje rozsah poškození mozku i následky, se kterými se nemocný bude potýkat. Před kamerou Novinek se rozpovídali dva pacienti, kteří cévní mozkovou příhodu prodělali. Dnes dvaašedesátiletý Jan je díky rychlé reakci manželky bez následků, dvaatřicetiletá Eliška ale takové štěstí neměla.

Přes 23 tisíc Čechů ročně postihne mrtvice. Za pár minut nás může i zabít, přesto se o ní stále málo víVideo: Marek Tereba, Novinky

Článek

Druhé narozeniny slaví už pátým rokem 27. listopadu. Tento osudný den se v roce 2019 podruhé narodil. Cévní mozkovou příhodu Jan Bláha prodělal ten den velmi brzy ráno.

„Probudil jsem se a zjistil, že svět není takový, jak jsem ho znal do té doby. Měl jsem dvojité vidění. Když jsem se díval jedním okem, tak to fungovalo, druhým okem taktéž, ale dohromady se to nepropojilo,“ připomněl své příznaky pan Bláha.

Tehdy velmi znervózněl, snažil se vstát, ale to se mu nepovedlo. „Manželka mi zavolala rychlou. Naštěstí rychle. Pak mi padla víčka, nedokázal jsem otevřít oči a v sanitce jsem omdlel. Poté si už nic nepamatuju,“ vyprávěl.

Vyšetření krčních tepen může včas upozornit na hrozbu mozkové mrtvice

Zdraví

Právě díky rychlé reakci a léčbě dnes žije Jan Bláha bez jakýchkoliv následků. Jak upozorňuje lékař Aleš Tomek z Kliniky zobrazovacích metod pražské Fakultní nemocnice Motol, čas je při záchraně lidí s mrtvicí klíčový.

„Tohle je ukázkový příklad pomoci. Pacient měl velmi těžký stav, a když dorazil do nemocnice, zhruba za hodinu od vzniku příznaků, tak byl v bezvědomí, měl ochrnuté obě strany těla. Extrémně těžká mrtvice, při které by bez léčby na 90 procent zemřel,“ zhodnotil Tomek.

Foto: Marek Tereba, Novinky

Jan Bláha prodělal mrtvici v 57 letech. Díky včasné záchraně si odnáší pouze nehezké vzpomínky.

„Byl tam ale včas. Zjistili jsme, že má uzavřenou tepnu, provedli nutné kroky a za další dvě hodiny od příznaků už byl po zákroku. Poté už zůstal drobný příznak dvojitého vidění, které zmizelo během tří dnů. Poté již byl zcela bez následků,“ dodal lékař.

„Mně se to vlastně stalo v šest hodin ráno a před polednem už jsem si četl knížku,“ dodal pacient.

Následně už lékaři řešili příčinu, pacient dostal léky, aby se situace neopakovala, což se za celých pět let nestalo.

Eliška přijela pozdě

Cévní mozková příhoda přišla zcela nečekaně také u tehdy dvacetileté Elišky. Tu již sice několik měsíců před mrtvicí provázely zdravotní obtíže, ale nic z toho nebylo natolik jasné, že by se podle toho dalo usuzovat, že může dojít k mozkové mrtvici.

Trpěla horečkami, bolestí břicha a kyčle, přičemž lékaři při vyšetření nikdy nepřišli na to, co by za tím mohlo stát. Eliška se tak s potížemi naučila žít. Půl roku nato ale přišla mozková mrtvice.

Tehdy studovala Mendelovu univerzitu a žila sama ve studentském bytě. Dnes již ví, že před samotným atakem měla zcela typické příznaky mrtvice, tehdy je ale nedokázala rozpoznat. „Zvedla jsem se od stolu a najednou upadla, začala jsem brečet a pravá polovina těla mi vůbec nereagovala,“ vyprávěla.

Přesto ale šla do školy, kde jí už její kamarádky zavolaly přes její nesouhlas záchrannou službu.

Foto: Marek Tereba, Novinky

Eliščina forma mrtvice byla mnohem těžší. Díky svému odhodlání nakonec vystudovala vysokou školu.

„Neposlechly mě. Kdyby mě poslechly, tak už tady možná nejsem,“ dodává. I tak se ale Eliška dostala do nemocnice mnohem později, než měla.

„Tento případ byl horší v tom, že se na mrtvici nepřišlo včas. Nikdo nečekal, že mladý pacient bude mít tak těžkou mrtvici, a trvalo delší dobu, než dostala správnou léčbu. Ta se zahajovala až po více jak šesti hodinách, kdy již došlo k odumření velké části mozku. Léčba sice něco zachránila, ale od začátku bylo jasné, že Elišce zůstanou trvalé následky,“ vysvětlil lékař.

Mrtvička není jen pro dospělé. Postihuje i děti, varují lékaři

Zdraví

Eliščinu mozkovou příhodu způsobil vir na srdci, který vytvářel krevní sraženiny, jež cestovaly po těle, a tím byly způsobeny její zdravotní obtíže i jejich vyvrcholení. „Pokud by na to lékaři nepřišli, tak by mne prý postihla druhá mrtvice, a to už bych nepřežila,“ dodala.

Dnes se již smiřuje s následky. „Když jsem se po mrtvici probudila, byla jsem takové nově narozené dítě. Neuměla jsem mluvit, psát, hýbat se, chodit,“ prozradila v rozhovoru pro Novinky.

Za dvanáct let ale udělala velký pokrok. Fyzická stránka se u ní sice již nezlepší, tudíž s pravou rukou už zřejmě nikdy nebude hýbat. Ale v řeči a psaní dělá pokroky stále. Dokonce si založila vlastní blog Holka s handicapem, kde se pravidelně rozepisuje o svých strastech a radostech spojených s cévní mozkovou příhodou.

Rozhodují minuty

O lidském osudu opravdu často rozhodují vteřiny a minuty a u mrtvice to platí obzvlášť.

„Často říkáme, že by lidé měli do nemocnice dorazit ideálně do 90 minut od prvních příznaků, ale platí, že čím dříve, tím lépe. Hlavní příznaky mozkové mrtvice, které by měl každý znát, jsou tři: jedná se o povislý koutek, ochablé končetiny na jedné straně těla a náhlá porucha řeči. V případě podezření nebo rozpoznání jednoho z příznaků doporučujeme, aby lidé ihned volali 155. Záchranáři vědí nejlépe, kam přesně nemocného dopravit, a šetří se tím drahocenný čas,“ dodal Aleš Tomek.

Na důležitost edukace už třetím rokem upozorňuje Nadační fond Čas je mozek. „Je to jednoduché. Čas je opravdu mozek. Bez toho, aniž by to lidé věděli, tak budou všichni dopadat buď jako Eliška, nebo zemřou. Když to ale budou vědět a pacient dorazí včas jako pan Bláha, tak pro ně bude svět veselejší,“ dodal lékař.

Foto: Fakultní nemocnice Brno

Rozpoznat cévní mozkovou příhodu by mohl pomoci také takzvaný FAST test.

Malá Astrid prodělala tři mozkové mrtvice, spouštěčem byly zřejmě plané neštovice

Dítě a rodina

Výběr článků

Načítám