Oteklé kotníky mohou potrápit nejen v horkém počasí

K oteklým kotníkům dochází, když se v dolních končetinách začne abnormálně hromadit tekutina. Zprvu si toho ani nemusíte všimnout, jelikož prostory mezi tkáněmi mohou pojmout až několik litrů tekutiny. Problém začne být obvykle viditelný, až když se v tkáních ocitnou 2-3 litry tekutiny. V některých případech může otok doprovázet i bolest či pocit těžkých nohou.

Důvodů, proč dochází k otokům kotníků, je celá řada – od onemocnění ledvin či jater přes poúrazové stavy a špatně fungující štítnou žlázu až po problémy se žílami, lymfatickým systémem či srdcem. Podívejte se s námi na nejčastější z nich.

K oteklým kotníkům často dochází i po dlouhém sezení nebo stání. Může se to projevit např. po dlouhých jízdách autem, při delších letech, ale také po náročném pracovním dni. Tekutina se v kotnících hromadí jednak kvůli účinkům gravitace, ale i v důsledku nedostatečného pohybu krve zpět do srdce.

Oteklé nohy se často vážou i k druhé polovině těhotenství. Kvůli správnému vývoji plodu začne tělo zadržovat větší množství tekutin a zvýšením hmotnosti a tlaku bříška na pánevní žíly dochází k hromadění krve v žilách nohou a následnému rozvoji křečových žil.

Otok má tendenci se zvětšovat, i pokud je těhotná žena celý den na nohou nebo pokud je venku horko.

V tomto období je proto obzvláště důležité dodržovat správný pitný režim, často měnit polohy nohou, chodit pravidelně na rychlejší procházky a používat kompresivní punčochy pro těhotné.

Pokud se ale k otokům kotníků přidají i další otoky, např. obličeje či rukou, pak se může jednat o preeklampsii - závažný stav, který způsobuje vysoký krevní tlak po 20. týdnu těhotenství.

Otoky způsobené chybou v lymfatickém systému a hromaděním lymfy v podkoží poznáte tak, že kromě kotníků jsou oteklé i prsty a nárty. Odborně se takový stav nazývá lymfedém.

Ten může být dědičný, v takovém případě hovoříme o tzv. primárním lymfedému, který se objeví nejčastěji v dospívání, častěji u dívek než chlapců.

Sekundární lymfedém vzniká blokací lymfatického řečiště po úrazu, operaci, ozařování, odstranění lymfatických uzlin, zánětu či při růstu nádoru.

K chronické žilní nedostatečnosti dochází, pokud jsou stěny žil oslabené a dochází k poškození chlopní uvnitř žil, které udržují krev ve správném pohybu směrem k srdci. Při poškození chlopní tak krev nemůže správně proudit a dochází k jejímu zadržování (městnání) v žilách. V důsledku toho se objeví otoky nohou.

Mezi rizikové faktory chronické žilní nedostatečnosti patří dědičnost, vyšší věk, obezita, kouření, ale i onemocnění hlubokou žilní trombózou či vysoká postava.

Pokud tento problém nezačnete včas léčit, pak může dojít k jeho zhoršení. Často se jedná o celoživotní stav.

V případě chronického srdečního selhání jsou otoky jakýmsi obranným mechanismem našeho organismu. Jejich prostřednictvím se snaží vykompenzovat situaci, kdy srdce nezvládá plnit svou úlohu na 100 %.

„Srdce dlouhodobě nedokáže vypumpovat dostatečné množství krve do oběhu. Oslabené srdce se snaží zachovat především funkci životně důležitých orgánů a k těm primárně soustřeďuje krevní zásobení. Krevní oběh není rovnoměrně udržován. V důsledku toho se krev hromadí na nežádoucích místech, kde se tvoří otoky. Ty se neomezují pouze na kotníky, ale i na celé nohy, okolí břicha i plíce,“ upozorňuje profesor Jindřich Špinar z Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Cirhóza je onemocnění jater, při němž dochází k těžkému zjizvení tohoto orgánu. Když dojde k cirhóze, játra přestanou správně fungovat a začnou bránit průtoku krve. I v tomto případě tak může dojít k otokům dolních končetin a břicha.

Pokud tedy máte ve své anamnéze onemocnění jater a dojde u vás k otokům kotníků, je vždy dobré vyhledat lékaře a nastavit správnou léčbu.

Bez léčby se zvyšuje riziko i dalších komplikací, jako je portální hypertenze (vysoký krevní tlak v portálních žilách), infekce močových cest, zápal plic, rakovina jater či selhání jater.

Ledviny jsou zodpovědné za odstraňování odpadních produktů a tekutin z krevního řečiště. Pokud se u člověka rozvine chronické onemocnění ledvin, orgán ztratí schopnost správně filtrovat krev. V důsledku toho se v těle může nahromadit přebytečná tekutina a způsobit otoky kotníků a nohou.

Bohužel řada lidí vůbec nemá tušení, že trpí tímto onemocněním, dokud u nich nedojde k vážnému poškození ledvin. Někteří lidé mají štěstí v tom, že se na nemoc přijde v okamžiku vyšetření kvůli zcela jinému zdravotnímu problému.

K otokům kotníků může dojít i v důsledku užívání některých léků. Patří mezi ně:

Pokud tedy užíváte některé z těchto léků a trápí vás otoky kotníků, pak vždy vše zkonzultujte se svým lékařem. Nikdy nepřestávejte tyto léky užívat bez souhlasu lékaře.

Při hluboké žilní trombóze dochází k tvorbě krevní sraženiny v žílách dolních končetin a pánevní oblasti, kde může dojít k úplnému zablokování toku krve postiženou žilou.

Trombóza může proběhnout zcela bez příznaků, ale nejčastěji na sebe upozorní pocitem těžkých nohou, napětím nebo teplem v postižené noze a také náhlým vznikem bolestivého otoku v oblasti kotníku a nohou či ztvrdnutím lýtka a v pozdější fázi i zmodralou či červenou pokožkou.

Tento problém je vždy dobré řešit, jelikož hrozí odtržení sraženiny z žilní stěny a k jejímu putování krevním řečištěm až do plic, kde může způsobit plicní embolii. Krevní sraženiny mohou také poškodit srdeční chlopně a vést k chronické žilní nedostatečnosti.

K otoku kotníku může dojít i při poměrně běžných zranění nohou, jako je výron kotníku. Při těchto zraněních dojde obvykle do několika dní k ústupu otoku.