Nemoc kuřáků stojí ročně tisíce životů, smrtelná může být i v kombinaci s chřipkou a covidem

Potíže s dýcháním měl už před deseti lety, pětašedesátiletý Josef ze Zlína však k lékaři zašel teprve před pěti lety, kde se i na základě vyšetření dozvěděl, že se jedná o CHOPN.

„Onemocnění zdolávám těžce, byl jsem zvyklý být v pohybu a teď je to hrozně omezené, člověk jenom polehává a při sebemenší zátěži už to nezvládám. I psychicky je to náročnější. Bojovat se s tím ale musí, snažím se,“ přiblížil své zkušenosti Josef.

Čas od času ho potíže s dechem přimějí i k návštěvě Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně (KNTB). „Jdu, když už to nejde vydržet. V nemocnici mi s léčbou vždycky pomůžou a domů se vracím v mnohem lepším stavu,“ podotkl Josef.

Stejně jako u mnoha jiných pacientů, i pro něj byly spouštěčem jeho dýchacích potíží cigarety a závislost na nich, byť si to otevřeně zdráhá přiznat. „Máme to zřejmě rodové, ale můžu si za to hodně i sám.“

V současné době je v Česku odhadem 700 tisíc pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. V péči zdravotníků je však přibližně pouze 250 tisíc z nich, ostatní se neléčí. „Ročně přitom v Česku umírá na CHOPN zhruba tři a půl tisíce lidí. Jen v naší plicní ambulanci máme v péči asi tisíc pacientů s touto diagnózou,“ sdělila mluvčí KNTB Dana Lipovská.

Tato nemoc nejčastěji postihuje právě kuřáky a lidi vystavené intenzivnímu pasivnímu kouření. Týká se převážně lidí nad čtyřicet let a vzniká nenápadně až plíživě.

Při CHOPN dochází k chronickému zúžení průdušek. „Zúžení vzniká postupně, v důsledku chronického zánětu dýchacích cest způsobeného dlouhodobou inhalací škodlivých částic a plynů. Převážně se jedná o kouření, škodlivý vliv má také znečištění životního prostředí. Onemocnění je léčitelné, můžeme stabilizovat stav pacienta a výrazně zpomalit progresi nemoci, vzniklé změny už však není možné úplně vyléčit,“ vysvětlil primář plicního oddělení KNTB Gustáv Ondrejka.

Pacienti s CHOPN mohou u sebe pozorovat postupně se zhoršující pocit dušnosti a chronický kašel. Typickým příznakem je i horší tolerance námahy. Dušnost je nejprve při větší fyzické námaze, postupně se projevuje při menší zátěži a v pokročilých stadiích i v klidu. Nemoc velmi často provází chronický kašel s vykašláváním hlenů.

Pro samotnou diagnózu je proto rozhodující funkční vyšetření plic a jejich objemu. „Léčba tohoto onemocnění je založená zejména na v plicích působící inhalační léčbě. Využíváme léky, které mají schopnost rozšířit průdušky a zlepšit funkční parametry plic. Významná je i léčba komplikací a přidružených nemocí, například respiračních infekcí nebo kardiovaskulárních onemocnění,“ doplnil primář Ondrejka.

Velmi důležitá je podle něj ale prevence. „Přestat kouřit a omezit i pasivní kouření. Záleží také na životosprávě, fyzickém pohybu, udržení optimální tělesné hmotnosti. Preventivně proti zhoršení nemoci funguje i důsledné očkování proti chřipce a covidu. U pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí totiž může mít onemocnění covid-19 výrazně horší průběh, který vede k respiračnímu selhání s nutností podávání kyslíku, někdy až umělé plicní ventilace. A kombinace těchto dvou onemocnění může ohrozit pacienta na životě. A týká se to i chřipky,“ upozornil Ondrejka.