Článek
Život Jiřímu Helekalovi tak změnila a pravděpodobně i zachránila jeho obliba nákupů ve slevách. „Mám rád výhodné koupě, a když jsem objevil ve slevě tlakoměr, neváhal jsem. Doma jsem si pak na něm naměřil tep 160. Řekl jsem tehdy manželce, že to asi nefunguje správně, a poprosil ji, ať se také změří. Jelikož měla tep 90, řekl jsem si, že raději zajdu k lékaři,“ připomněl zpěvák události z roku 2020.
Problémy se srdcem trápily jeho maminku i sestřenici. On sám ale nikdy nic nepociťoval, ani při cvičení, kterému se věnuje podstatnou část života. Přesto nic nepodcenil a snažil se vyhledat lékaře. S tím mu pomohla kamarádka, která mu domluvila prohlídku u profesorky Renaty Cífkové v Centru kardiovaskulární prevence ve Fakultní Thomayerově nemocnici.
Zpěváka Jiřího Helekala problémy se srdcem překvapily.
„Ta mi tehdy nasadila léky. Po měsíci jsem ale stejně musel podstoupit kardioverzi, při které dochází k přerušení srdečních arytmií,“ svěřil se Helekal.
Po kratší době se ale zpěvákovi opět tep zhoršil, do toho se mu začalo špatně dýchat a otekly mu nohy. Manželka Zdena ho tehdy opět odvezla do nemocnice.
„Ujala se mě tam nějaká paní doktorka, už nevím, jak se jmenuje, ale děkuji jí. Důkladně mě vyšetřila a na základě svých zjištění rozhodla, že mě vzápětí na vozíku převezli do IKEM, kde jsem strávil další týden,“ prozradil Novinkám.
Podle lékaře Michaela Želízka z Oddělení intervenční kardiologie IKEM byla Jiřímu Helekalovi diagnostikována srdeční arytmie, která již vedla k projevům srdečního selhání.
Miniinvazivní zákrok
Arytmii odstranili lékaři opět kardioverzí, ale protože přetrvávala srdeční nedostatečnost, byl proveden ultrazvuk, který odhalil vadu na aortální chlopni. „Potvrdili jsme diagnózu srdeční choroby, kde byla zúžena jedna céva, a současně jsme potvrdili už významně sníženou průchodnost aortální chlopně,“ dodává Želízko.
Vzhledem k věku a rozsahu problémů se lékaři rozhodli k mininvazivnímu zákroku náhrady srdeční chlopně metodou TAVI.
„Tento zákrok je na rozdíl od operace miniinvazivní. Provádíme ho při vědomí pacienta, se kterým během výkonu komunikujeme. Provádí se v lokálním znecitlivění, přes třísla se zavede katetr do velkých cév a těmi putuje až k aortální chlopni,“ vysvětluje lékař.
Neinvazivní metoda implementace chlopně je již celkem běžným zákrokem. Ročně se u nás provede kolem 1700 operací ve 14 centrech po celé republice.
Výkon trvá zhruba do jedné hodiny, do druhého dne bývá pacient v klidovém režimu, následně již začíná rehabilitovat a třeba už za 48 hodin může být propuštěn domů.
„Pro mě byla operace celkem zážitek. Sledoval jsem na obrovské obrazovce celý výkon. Navíc jsem slyšel všechno, co si personál na sále povídal, tedy ne že bych se tam rád vracel, ale nikdy na to nezapomenu,“ přiznal umělec.
Chlopeň z prasete
Zpěvák při zákroku získal chlopeň z prasete, a jak dodal s humorem sobě vlastním: „Manželka je ráda, že mám prasečí chlopeň, ale také je ráda, že nechrochtám.“
Od té doby chodí zpěvák jen na pravidelné kontroly. „Berou mi krev, takže třeba týden před odběrem přestanu pojídat klobásy, bůček, pít a ta krev je dobrá,“ dodává s úsměvem zpěvák.
Po operaci nepociťuje zpěvák žádné problémy. Stále se věnuje zpívání, třeba se svou dcerou Kateřinou.
Neřešení problému může vést až ke smrti
Aortální stenóza je chronické onemocnění, které je degenerativního původu. Postihuje převážně pacienty nad 70 let věku. Příznaky nejsou podle Želízka nijak specifické, většina pacientů přichází s námahovou dušností. Vada postupně narůstá a může trvat i v řádech let, než se začne projevovat. Řada lidí tak ani nezaznamená, že nějaké potíže má, jelikož si postupně přivyká na nově vznikající limity.
„Většinou zjistí, jak moc je to omezovalo, až v momentě, kdy se chlopeň napraví. Lidé pak přijdou a říkají mi, že to ani nečekali, že to může být o tolik lepší než do té doby,“ doplňuje Michal Želízko.
Vodicím příznakem může být zadýchaní nebo bolesti na prsou. Nejzávažnějším symptomem aortální stenózy je náhlá ztráta vědomí. „To je už ale projev kritické vady,“ upozornil lékař.
Pokud je vada aortální chlopně významná, je potenciálně smrtelná. „Průměrně přežívání pacienta s významnou aortální stenózou se pohybuje od dvou do maximálně pěti let. U pacientů ve vyšším věku je interval kratší. Oni své potíže často tolik nevnímají,“ dodal Vedoucí lékař Oddělení intervenční kardiologie IKEM.
Pokud by vada byla nechána „na pospas“, pacient skončí se srdečním selháním nebo ztrátou vědomí, což může být smrtelné.
Zákrok metodou TAVI
Neinvazivní metoda implementace chlopně je již celkem běžným zákrokem. Ročně se u nás provede kolem 1700 operací ve 14 centrech po celé republice. Přesto o možnosti zákroku, který plně hradí pojišťovny, mnoho pacientů neví.
Oproti velké operaci je uvedená metoda velmi šetrná. Obvykle se provádí v lokální anestezii, nemocný tedy nemusí podstupovat celkovou anestezii.
Do těla pacienta se vstupuje v třísle, stačí k tomu jen malý vpich. Pomocí katetru se nová chlopeň zavede skrze tepnu na své místo, kde ihned převezme funkci původní chlopně. Nejedná se tedy o výměnu, ale o „náhradu“.
Výhodou je, že se pacientům obvykle uleví bezprostředně po zákroku, lépe se jim dýchá a mají více energie. Pokud je vše v pořádku, mohou po několika dnech domů, vracejí se k běžným činnostem a nevypadnou tak ze svého rytmu.
Obvykle se zákrok provádí u lidí nad 70 let, ovšem poškození chlopně může trápit i mladší ročníky, například po radiologické léčbě a podobně. Tato metoda je navíc vhodná i pro lidi, kteří už kdysi chirurgickou operaci aortální chlopně podstoupili, ale nová chlopeň zdegenerovala, nebo pro ty, kteří z nějakého důvodu nemohou podstoupit celkovou anestezii.
