Hlavní obsah

Může se to stát i vám, míní muž, kterému selhalo srdce. Život mu zachránilo ECMO

3:17
3:17

Poslechněte si tento článek

Ostrava

Tancovat ještě nemůžu, směje se dnes šedesátiletý Marcel Kosa z Ostravy, kterému se na začátku prosince zničehonic zastavilo srdce a nebýt fungujícího tzv. řetězce přežití, který utvořili náhodní svědci, záchranáři a zdravotníci Fakultní nemocnice Ostrava (FNO), nepřežil by.

Foto: Pavel Karban, Novinky

Marcel Kosa (vlevo) debatuje s lékařem moravskoslezské záchranky Martinem Uherem, který k muži se zástavou srdce v prosinci vyjížděl.

Článek

„Bylo to druhého prosince odpoledne. Šel jsem na tramvaj s manželkou, která odjela do práce, a já pokračoval v cestě do obchodu. A to je všechno, co si pamatuji. Probudil jsem se až po týdnu v nemocnici,“ popsal celou událost Marcel Kosa.

Podle Martina Porzera z oddělení kardiovaskulárního Interní a kardiologické kliniky FNO u něj nenašli žádnou uzavřenou srdeční tepnu, která by vedla k zástavě. „Jednalo se o srdeční zástavu z tzv. primární komorové arytmie,“ vysvětlil.

Kosovi přitom zachránili život kolemjdoucí, kteří ho začali resuscitovat. Od nich ho v hlubokém bezvědomí a bez pulsu převzali záchranáři, kteří pokračovali v resuscitaci s pomocí defibrilátoru, ale marně. Urychleně ho převezli v kritickém stavu do ECMO týmu ve FNO.

Po hodinové zástavě srdce měl 5% šanci na přežití. Život mu zachránilo ECMO

Domácí

V nemocnici byl Kosa napojen na mimotělní oběh, tedy přístroj zvaný ECMO, protože standardní resuscitace nevedla k obnově životních funkcí. Bez něj by pacient zemřel. „Ročně v našem centru potřebuje mimotělní oběh asi pětasedmdesát pacientů, z toho přibližně dvacet pět právě kvůli zástavě srdce,“ nastínil staniční lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a vedoucí ECMO centra FNO Filip Burša.

Potvrdil, že pravděpodobnost smrti, pokud by na ECMO napojeni nebyli, se blíží sto procentům. „Možnost mimotělního oběhu je pro ně poslední možností záchrany,“ dodal.

Pomalu se vrací do života

Do prosince byl přitom Kosa zdravý a aktivní. Kromě práce dělal rozhodčího v házené. Přestože dnes ještě stále není zcela fit, moc rád by se v březnu vrátil alespoň do zaměstnání.

„Je mi dobře. Tancovat ještě nemůžu, ale chodit ano. Na Lysou horu bych ještě nevyšel, ale už mám vyzkoušené tři čtyři kilometry v kuse po rovince. Do kopečka se ještě zadýchám, taky když více mluvím, tak to cítím a musím se víc nadechovat. Ten dech není ještě takový, jaký by měl být,“ popsal Kosa současný stav.

Upozornil, že ani hlava ještě není stoprocentní. „Bolí mě také hrudník, protože jsem měl zlomených šest žeber, které mi zlomili mí zachránci při resuscitaci. Jsem zkrátka ještě slabší, pomalejší, ale všechno je každým dnem lepší a lepší,“ doplnil s tím, že od prosincového kolapsu mu srdce hlídá kardiostimulátor voperovaný pod klíční kostí. „Kdyby se náhodou srdce zastavilo, tak dostanu výboj.“

Hodinu mu nebilo srdce. Lékařům z VFN se muže podařilo zachránit

Domácí

Výběr článků

Načítám