Modré hodiny mají lidem s poruchou autistického spektra usnadnit nakupování

Cílem projektu, úspěšně otestovaného v Havířově, je umožnit autistickým dětem, jejich rodičům i dospělým s poruchou autistického spektra nákup za vlídnějších podmínek.

Modré hodiny vznikly na základě podnětů dětí s autismem, jež v rámci terapií absolvovaly cvičné nákupy v doprovodu psychologa. Modrá je podle odborníků barvou komunikace a sebevyjádření, což jsou oblasti, v nichž se lidé s autismem potýkají s největšími potížemi.

„Lidi s autismem jsou tzv. trvale senzoricky přetížení. To znamená, že mají stejné pocity, jako když si člověk bez poruchy autistického spektra pustí všechno strašně nahlas, a ještě k tomu rozsvítí. Jejich mozek neumí filtrovat, vnímá úplně všechno naráz. A pak může nastat afekt, záchvat, kdy dítě leží na zemi a křičí. Už nemůže z těch vjemů,“ popsala Novinkám Kristina Vochočová, která s manželem Davidem vychovává dvě autistické děti - dvanáctiletého Davida a devítiletou Terezu.

Zkušeností s kritickými pohledy, když se zrovna jejich potomci nechovali, jak by měli, mají přehršel. V hypermarketu ve Štěrboholech by jim už čelit nemuseli.

Prodavači se během školení učí nehodnotit, ohleduplně se zeptat, pomoct, případně odklonit zvědavé diváky. „Je dobře, když se řekne, že tu v danou dobu můžou být autisté. Že i personál bude tušit, že se tu budou pohybovat lidé, kteří se můžou chovat zvláštně,“ dodal David Vochoč.

„Ačkoliv ne všechny děti mohou nákupy zvládnout bez obtíží, mnoho z nich má díky Modrým hodinám možnost se v klidnějším prostředí postupně učit, což je pro jejich rozvoj klíčové,“ vysvětlila Marie Gerdová, ředitelka neziskové organizace Adam - autistické děti a my, která na opatřeních s obchodním řetězcem spolupracovala.

Podle Gerdové Modré hodiny uvítají také senioři nebo lidé s dalšími onemocněními včetně těch trpících epilepsií.

„Mně se líbí spíš to ticho,“ usmívala se starší žena u pultu s pečivem, když v 15. hodin světla potemněla a z reproduktorů přestala hrát muzika. „Už by to tak mohlo zůstat,“ přála by si.

„Jsem krátkozraká, takže mám trochu potíž,“ přiznala ale další zákaznice.

David Vochoč se Novinkám svěřil, že nakupovat se synem je, jako když se vydáte do krámu s dvouletým dítětem, které už je velké a rychle běhá. „Davídek už se vyzná v prodejně, kam pravidelně chodíme. Hned mi utíká na své oblíbená stanoviště. Ale vím, že na konci poctivě počká u pokladny Scan and go. (Díky těmto pokladnám lze jednotlivé položky při nákupu zadávat speciálním scannerem průběžně, tudíž pak není nutné u pokladny vykládat zboží z košíku, stačí jen zaplatit. - pozn. red.) Scanner je důležitý, protože čekat ve frontě je velký problém,“ vylíčil.

Kristina Vochočová se synem zažila dle svých slov přímo ukázkové těhotenství. I po porodu bylo všechno v pořádku. „Ve dvou letech se na nás ze dne na den přestal dívat a přestal používat těch deset slov, která se naučil,“ popsala tehdejší situaci Vochočová. Podezření dětské lékařky, že dítě trpí autismem, se později potvrdilo. „To už jsem čekala Terezku. Říkala jsem si, že syn bude mít sestru, která ho povede životem. Jenže i ona je autistka,“ svěřila se.

Vochočovi nijak netají, že berou léky, aby nelehkou situaci zvládali. Občas zamíří do krizového intervenčního centra v Bohnicích. „Jsme oba dobře medikovaní, jinak bychom nemluvili takhle klidně, to bychom škubali koutky,“ poznamenal s úsměvem David.

Manželé loni založili Spolek Vladimíra Vochoče, jenž pomáhá dětem s autismem a šíří osvětu. „Chodím k pediatrům, do školek, na pedagogickou fakultu. Pro mě je to jako dovolená u moře, protože jsem extrovertní člověk. Potřebuji se vyjadřovat a nevím, o čem jiném bych měla vyprávět než o zkušenostech s autismem,“ uvedla Kristina.

Spolek nese jméno po právníkovi a předkovi Davida, jenž vychovával autistickou dceru a za války zachránil 2,5 tisíce Židů a nejen jich. Jako konzul ve francouzském městě Marseille vydával falešné československé pasy.

„Po válce se vrátil do Prahy s Janem Masarykem a myslel, že bude pokračovat v mezinárodním právu. Jenže Masaryk vypadl z okna, Vochoč byl odsouzen za velezradu a bolševik ho zavřel a propustil na amnestii až v roce 1960,“ přiblížila Vochočová. Vochoč byl později rehabilitován, v roce 2016 posmrtně obdržel jako 116. Čech ocenění Spravedlivý mezi národy. To uděluje Izrael lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války riskovali svůj život při záchraně Židů před holokaustem.